Olomouc -1. ledna 2018 uplyne 25 let od rozdělení republiky. Čtenáři českých knihoven mají o literaturu psanou ve slovenštině jen minimální zájem. Například v Přerově už téměř 20 let tyto knihy do svého fondu ani nenakupují. Podobné zkušenosti mají i ostatní knihovny v Olomouckém kraji, kvůli nezájmu čtenářů je ze svých fondů postupně vyřazují.
Podle knihovníků přitom ještě v 90. letech byla literatura ve slovenštině ve velké oblibě. "Literaturu ve slovenštině posledních 15 až 20 let nekupujeme. Není o ni zájem. V naší knihovně ani nikdy velký knižní fond ve slovenštině nebyl. Ale je pravda, že v 90. letech si čtenáři knihy ve slovenštině půjčovali. Spousta románů světových autorů totiž vycházela nejdříve ve slovenštině a se zpožděním se překládala i do češtiny. To byl asi nejčastější důvod zájmu o slovenštinu," řekla Jitka Štiborová z Městské knihovny v Přerově.
Podle ní se postupně produkce těchto knih vyrovnala a zájem opadal. "V současnosti je v našem fondu opravdu malý zlomek literatury ve slovenském jazyce, spíš odborné publikace, ale nepůjčují se," doplnila. Dodala však, že o současné slovenské autory v překladu zájem naopak je.
Podobné zkušenosti mají i knihovníci v Lipníku nad Bečvou. "Pamatuji si, že v knihovně byl poměrně velký podíl knih ve slovenském originále, protože Slováci měli lepší vydavatelskou politiku - překládali a vydávali více západní autory. Takže detektivky a světová literatura se běžně četla ve slovenštině. Čtenáři si je půjčovali běžně a neřešili, že je kniha ve slovenštině," sdělila ředitelka knihovny Miroslava Střelcová.
I tam však knihy ve slovenštině po rozpadu republiky postupně vyřadili z fondu. "Po sametové revoluci se začala ve velkém vydávat světová literatura v češtině a naši čtenáři začali českým překladům dávat přednost. Takže knihy ve slovenštině se nepůjčovaly, proto jsme je postupně vyřadili. V současné době máte ve fondu zhruba deset knih ve slovenštině - jde o naučnou literaturu, žádná beletrie," doplnila Střelcová. Knihovna má naopak v současné době 366 titulů slovenské literatury v českém překladu.
Nejvíce literatury ve slovenštině si mohou i nadále půjčovat čtenáři ve Vědecké knihovně v Olomouci, i tam však zájem klesl. "Do roku 1992 jsme měli povinný výtisk i z území Slovenska, proto jsme měli slovensky psané literatury opravdu hodně a taky se dost půjčovala," uvedla pracovnice knihovny Libuše Machačová. Od roku 1993 se slovenská literatura podle ní částečně nakupuje a částečně získává mezinárodní výměnou. Podle zástupců knihovny obzvláště mladá generace už na slovenštinu není zvyklá, přesto některé slovensky psané tituly čtenáři občas vyžadují.
Související
23. listopadu 2020 12:02
10. června 2020 8:28
12. srpna 2019 20:55
1. prosince 2018 8:25
28. července 2018 11:46
25. června 2018 13:35
