Z řady dřívějších nálezů ústavních soudců plyne, že justice má v řízeních o úpravě styku zohledňovat názor dítěte, a to zvláště v případě, že lze vzhledem k věku předpokládat dostatečnou rozumovou vyspělost.
Nový verdikt rozšiřuje tento závazek i na vydávání předběžných opatření, u kterých sice soudy musí spěchat, nicméně i přesto lze přání dítěte operativně zjistit, a případně také zohlednit.
Právo dítěte být slyšeno se neuplatní jen ve specifických situacích, například pokud hrozí okamžité nebezpečí z prodlení nebo je dítě příliš útlého věku. "V nynějším případě však žádný takový důvod dán nebyl, naopak bylo vzhledem ke konfliktu mezi stěžovatelem (otcem) a matkou třeba předpokládat, že režim předběžného opatření potrvá delší dobu, neboť soud bude muset v řízení o věci samé provádět rozsáhlé dokazování," rozhodli ústavní soudci.
I přes zjištěné pochybení ústavní soudci zamítli stížnost, jejímž pisatelem byl chlapcův otec. Justice totiž později při projednávání kauzy hochův názor zjistila, s režimem péče a úpravou styku s otcem souhlasil.
