Výsleky výzkumu zveřejnili odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci se Sociologickým ústavem.
Výzkumníky ÚSTR zajímalo nejvíce to, jak si v míře předsudků stojí mladí lidé, kteří základní školu začali navštěvovat koncem 90. let či později. V té době se již ve školách objevovaly projekty zaměřené na prevenci rasismu a extremismu a dojížděli do nich lektoři, kteří přednášeli například o romském holokaustu. Výzkumníci proto čekali, že mladí lidé budou mít méně předsudků proti menšinám než ti, kteří podobné programy neabsolvovali.
Výzkum ale ukázal něco jiného. Jako nesympatické označilo Židy 24 procent dotázaných lidí ze skupiny 15 až 29 let. U starších respondentů byly nesympatie k Židům méně časté, pohybovaly se pod 20 procenty, u lidí mezi 30 až 44 lety dokonce pod 15 procenty.
Romy označilo jako nesympatické 75 procent lidí napříč téměř všemi věkovými skupinami, pouze v kategorii 30 až 44 let uvedlo nesympatie k této menšině 81 procent dotázaných. "To naznačuje, že lidé, kteří navštěvovali povinné vzdělávání v posledních letech (ti nejstarší začali navštěvovat základní školu v polovině devadesátých let), nejen že nemají méně předsudků, ale spíše naopak," uvedli vědci.
"Mohlo by to naznačovat, že programy vzdělání pro toleranci nejsou účinné, ale nevíme, jestli by bez nich nebyla situace ještě horší," řekla výzkumnice a lektorka ÚSTR Karina Hoření. Podle ní má špatný vliv na žáky a studenty i příklad některých politiků, kteří popírají nebo zlehčují romský holokaust. Právě s těmito informacemi, které si děti do školy přinesou, musí učitel umět pracovat a reagovat na ně.
Jako příklad, kdy tolerance na škole nefunguje, přestože ve třídě se o ni učitel snaží, uvedla konkrétní situaci ze střední školy. Student z Blízkého východu přinesl v době maturit do školy pohoštění pro komisi a ředitel na to zareagoval slovy "doufám, že v tom není bomba".
