Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Alarmující výzkum: Mladí Češi mají více předsudků proti menšinám, osvěta ve škole nepomohla

škola
škola
Foto: Pixabay

Praha - O holokaustu, menšinách a toleranci se v českých školách sice učí, na některé rozšířené předsudky to ale nemá vliv. Například ve vztahu k Židům se k nesympatiím přiznalo nejvíce lidí ze skupiny 15 až 29 let.

Výsleky výzkumu zveřejnili odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci se Sociologickým ústavem.

Výzkumníky ÚSTR zajímalo nejvíce to, jak si v míře předsudků stojí mladí lidé, kteří základní školu začali navštěvovat koncem 90. let či později. V té době se již ve školách objevovaly projekty zaměřené na prevenci rasismu a extremismu a dojížděli do nich lektoři, kteří přednášeli například o romském holokaustu. Výzkumníci proto čekali, že mladí lidé budou mít méně předsudků proti menšinám než ti, kteří podobné programy neabsolvovali.

Výzkum ale ukázal něco jiného. Jako nesympatické označilo Židy 24 procent dotázaných lidí ze skupiny 15 až 29 let. U starších respondentů byly nesympatie k Židům méně časté, pohybovaly se pod 20 procenty, u lidí mezi 30 až 44 lety dokonce pod 15 procenty.

Romy označilo jako nesympatické 75 procent lidí napříč téměř všemi věkovými skupinami, pouze v kategorii 30 až 44 let uvedlo nesympatie k této menšině 81 procent dotázaných. "To naznačuje, že lidé, kteří navštěvovali povinné vzdělávání v posledních letech (ti nejstarší začali navštěvovat základní školu v polovině devadesátých let), nejen že nemají méně předsudků, ale spíše naopak," uvedli vědci.

"Mohlo by to naznačovat, že programy vzdělání pro toleranci nejsou účinné, ale nevíme, jestli by bez nich nebyla situace ještě horší," řekla výzkumnice a lektorka ÚSTR Karina Hoření. Podle ní má špatný vliv na žáky a studenty i příklad některých politiků, kteří popírají nebo zlehčují romský holokaust. Právě s těmito informacemi, které si děti do školy přinesou, musí učitel umět pracovat a reagovat na ně.

Jako příklad, kdy tolerance na škole nefunguje, přestože ve třídě se o ni učitel snaží, uvedla konkrétní situaci ze střední školy. Student z Blízkého východu přinesl v době maturit do školy pohoštění pro komisi a ředitel na to zareagoval slovy "doufám, že v tom není bomba".

Témata:  antisemitismus xenofobie Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) školství

Aktuálně se děje

11. srpna 2026 20:00

Letnou to neskončilo. Marek Ztracený prozradil další plány

Marek Ztracený se po svém masivním koncertu na pražské Letenské pláni, kam dorazilo zhruba sedmdesát tisíc příznivců, rozhodl vynechat jakékoliv okázalé oslavy. Místo rušné afterparty zvolil návrat do svého domova na Šumavě. V prostředí Železné Rudy tráví čas odpočinkem, setkáváními s přáteli, prohlížením fotografií a odpovídáním na reakce od svých fanoušků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Konec letních prázdnin, jak je známe? Česko by na reformě mohlo vydělat

Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.