reklama

Nyní se účinná lítost vztahuje pouze na případy, v nichž lidé požadovaný úplatek pouze slíbí a uvědomí o tom policisty. Poslanci KSČM i vláda opět chtějí, aby zahrnovala i lidi, kteří už požadovaný úplatek poskytli a hned potom to oznámili policii. Úprava by podle předkladatelů Zdeňka Ondráčka a Stanislava Grospiče měla motivovat účastníky korupčních případů k jejich oznamování.

Stejné ustanovení navrhovala v minulém volebním období v novele trestního řádu vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Sněmovna je z předlohy navzdory nesouhlasu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) vypustila. Poslanci vyslyšeli argumentaci tehdejšího předsedy ústavně-právního výboru a nynějšího Pelikánova náměstka Jeronýma Tejce (dříve ČSSD), podle které by novinka zhoršila důkazní situaci. Lidé, pokud jsou žádáni o úplatek, by měli požadavek odmítnout, nebo úplatek slíbit a uvědomit policii, aby mohla předání zdokumentovat, tvrdil.

Vládní novela po sněmovních úpravách tehdy dala policii jen pravomoc dočasně odložit trestní stíhání člověka, pokud požadovaný úplatek slíbil a zároveň to bez zbytečného odkladu nahlásil. Komunističtí poslanci následně navrhli rozšíření této formy účinné lítosti podle původního záměru kabinetu, Sněmovna však předlohu do loňských voleb neprojednala.

Nyní přišla KSČM i jednobarevná vláda ANO s novelou znovu. Předpokládá také, že státní zástupce bude moci rozhodnutí policie o dočasném odkladu trestního stíhání zrušit například v případě, že oznamovatel korupce nebude při vyšetřování spolupracovat. Pokud naopak tento závazek dodrží, žalobce bude moci rozhodnout o tom, že stíhán nebude.

Vláda nekývla na zákon proti přeběhlictví

Poslanci a senátoři musí podle ústavy vykonávat mandát osobně v souladu se slibem a nejsou vázáni žádnými příkazy. "Protiústavnost tohoto návrhu ústavního zákona vláda spatřuje v tom, že vytváří možnost odklonit se od principu takzvaného volného mandátu," stálo v předběžném stanovisku pro středeční jednání kabinetu. Proti novele se vyslovilo podle podkladů všech 14 ministerstev.

Stejné nebo obdobné předlohy prosazovala KSČM už v minulých volebních obdobích, schváleny nebyly. Přeběhlictví podle komunistů narušuje důvěru lidí v politiku i fungování ústavního systému. Jde podle nich o "výpověď plné moci" kandidáta vůči voliči a o porušení závazku vůči politické straně nebo hnutí. Do ústavy proto KSČM chce zařadit ustanovení, podle kterého by mandát zákonodárce mohl zaniknout "ztrátou". Podrobnosti by stanovily jednací řády obou parlamentních komor. Podle vládních legislativců by i to bylo protiústavní, podmínky by podle nich měla upravovat přímo ústava.

Proti ztrátě mandátu by bylo možné podle návrhu KSČM odvolání k Ústavnímu soudu. Na soud by se mohl obrátit dotyčný zákonodárce, předsedové Sněmovny nebo Senátu či skupina 20 poslanců nebo deseti senátorů.

Možnost zániku mandátu kvůli pravomocnému nepodmíněnému odsouzení zákonodárce za úmyslný trestný čin označují komunisté za logický krok, který vychází z požadavku na morální profil člena Parlamentu. Úprava si sice podle vládních právníků zaslouží pozornost, poukazují ale na to, že nezabraňuje tomu, aby vězněný člověk kandidoval ve volbách.

reklama