Komunisté uspěli: Komisi pro GIBS povede "mlátička" Ondráček

Poslanci mu ve druhém kole dnešní tajné volby dali přednost před Zuzanou Majerovou Zahradníkovou (ODS). Výsledky oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Ondráček dostal o jeden hlas víc, než bylo nutné ke zvolení. Volilo ho 79 poslanců, ke zvolení bylo potřebných 78 hlasů. Majerová Zahradníková obdržela 57 hlasů. Ondráček kandidoval opakovaně, v prosinci ani v lednu ho Sněmovna předsedou komise nezvolila.

Jako člen pohotovostního útvaru zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne. V rozhovoru pro časopis Mladý svět v prosinci 1989 přiznal, že uhodil obuškem i dívku. Pro časopis také přiznal, že byl při zásahu na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989: "Z Bartolomějské jsme slyšeli, jak to na Národní třídě vře. Asi po dvaceti minutách jsme šli posílit jinou část pořádkové jednotky, když jsme slyšeli, že je dav agresivní." Později ale uvedl, že byl připraven jen jako posila.

Na autentických dobových záběrech, které Česká televize odvysílala mimo jiné v rámci seriálu Vyprávěj, Ondráček jako agitátor čety odůvodňoval brutální zákroky Veřejné bezpečnosti tím, že demonstranti byli ozbrojeni kudlami, řetězy i boxery. "Měli rozkovaný řetězy, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ti pankáči, nebo jak se to říká, nosili po kapsách," popsal reportérce.

Ondráčkův otec na zasedání ÚV KSČ 24. listopadu 1989 v projevu citoval synova slova. "A on mi říká: 'Tati, my jsme neprovedli nic horšího, než jak jsme zasáhli v lednu. Za to jsme byli tenkrát pochváleni, a dokonce myslím i někdo povýšený...' Dneska z nich děláme gaunery a lumpy, stavíme je proti dělnické třídě," řekl Jaroslav Ondráček.

Po zvolení do Sněmovny v roce 2013 řekl Zdeněk Ondráček, že byl pouze součástí pluku, který musel zasáhnout. "Pokud nám dal někdo rozkazy, že musíme použít donucovací prostředky, tak jsme je použili. Zákroky policistů v dnešní době jsou přitom daleko tvrdší, než byly v roce 1989," vzpomínal.

V roce 2014 se dostal ve Sněmovně do sporu s tehdejším místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem, který ho označil za komunistického fízla a komunistickou mlátičku. Kalousek řekl, že Ondráček sloužil za socialismu u pohotovostního pluku, který se podílel na potlačování protirežimních demonstrací. Ondráček trval na tom, že výrok je urážlivý. Hájil se tím, že nebyl u komunistické Státní bezpečnosti, nikoho neudal a má i lustrační osvědčení a bezpečnostní prověrku. Mandátový a imunitní výbor Sněmovny poté rozhodl, že by se měl Kalousek omluvit. Ten to odmítl. Sněmovna poté nezrušila, ale ani nepotvrdila rozhodnutí výboru, z čehož vyplynulo, že se Kalousek omlouvat nemusí.

Ondráček jako poslanec vzbudil mimo jiné rozruch a vyvolal vlnu kritiky svým návrhem zařadit do trestního zákoníku paragraf trestající hanobení prezidenta republiky vězením.

Témata:  Zdeněk Ondráček,  Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS),  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky