Pittsburgh/Praha - "Schvalujeme politický program usilující o spojení Čechů a Slováků v samostatném státě z českých zemí a Slovenska." Tak zněl první bod Pittsburské dohody, kterou před 100 lety, 30. května 1918, podepsali představitelé českých a slovenských organizací v USA spolu s T. G. Masarykem. Tento dokument definitivně přivedl americké Slováky na stranu Čechů usilujících o nezávislost a pomohl Masarykovi dokazovat, že i Slováci jsou proti císařství a přejí si vznik samostatného státu Čechů a Slováků.
Dohoda nahradila Clevelandskou dohodu z října 1915 a ze slovenského pohledu obsahovala některé ústupky. Stejně jako dohoda z Clevelandu Slovákům zaručovala vlastní administrativu, sněm a soudy a slovenštinu jako úřední a vyučovací jazyk, ale již nezmiňovala federativní uspořádání státu, pouze uváděla, že česko-slovenský stát bude demokratickou republikou. Podrobná ustanovení o zřízení česko-slovenského státu byla ponechána "osvobozeným Čechům a Slovákům a jejich právoplatným představitelům".
Dokument měl rozptýlit obavy amerických Slováků, které reprezentovala v Pittsburghu sídlící Slovenská liga, z nerovnoprávného postavení v novém státě. Kromě zástupců Slovenské ligy a Masaryka dohodu podepsali i představitelé českých krajanských organizací v USA - Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků.
Již krátce po vzniku samostatného Československa se Pittsburská dohoda stala předmětem vnitropolitických sporů. Někteří slovenští představitelé se jí dovolávali při svém úsilí o autonomii Slovenska, někteří čeští politici ji zase zpochybňovali. Masaryk, již prezident nového samostatného státu, tvrdil, že dohoda "není právně závazná" a že jde pouze o "lokální dohodu amerických Čechů a Slováků".
Naplnění dohody, která Slovákům slibovala vlastní sněm či soudy, žádal především slovenský kněz a politik Andrej Hlinka. Jeho lidová strana se dohody dovolávala jako česko-slovenské smlouvy, kterou však nebyla. Vládní politici poukazovali na to, že šlo pouze o programovou dohodou amerických Čechů a Slováků, která navíc uváděla, že o státním zřízení, ústavě i postavení Slovenska rozhodnou až volení představitelé, tedy Národní shromáždění.
Hlinka i někteří další slovenští politici tvrdě požadovali pro Slováky autonomii, což však československá vláda odmítla. Podle řady historiků to neumožnila především politická situace nového státu, který byl po skončené válce hospodářsky, politicky i vojensky nestabilní a musel se vypořádat především s odporem německé menšiny (Němců žilo v Československu více než Slováků), Maďarů či územními nároky Polska. Ve státě se tak prosadilo dogma o jediném národu československém a centralistický kurz.
Originál Pittsburské dohody byl poprvé v ČR vystaven v roce 2008, letos bude stěžejním bodem na společné česko-slovenské a slovensko-české výstavě v Národním muzeu.
Témata: historie, Československo, T.G. Masaryk
Související
27. srpna 2021 21:56
26. srpna 2021 12:02
6. ledna 2021 14:58
26. prosince 2020 17:58
13. prosince 2020 9:05
29. listopadu 2020 9:31
