Praha - Sněmovna by měla mít mít možnost odvolat veřejného ochránce práv, pokud se dopustí závažného pochybení nebo kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Do vládní novely zákona, která má rozšířit pravomoci ombudsmana o podávání antidiskriminačních žalob a podání Ústavnímu soudu na rušení zákonů, to navrhuje doplnit poslankyně ANO Radka Maxová. Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) s její úpravou nesouhlasí. Podle něho by šlo o nepřijatelný zásah do nezávislosti a nestrannosti výkonu funkce ochránce práv.
Dolní komora dnešní druhé čtení předlohy nedokončila. Kdy se k němu vrátí, není jasné. K rozšíření pravomocí ochránce práv má část poslanců výhrady. Simeon Karamazov (ODS) chce zamítnutí normy; ombudsman by podle něho dostal možnost šikanovat každého, kdo nesdílí jeho pohled na svět. Problém s předlohou má řada poslanců KDU-ČSL, uvedl předseda klubu Jiří Mihola.
Sněmovna veřejného ochránce práv volí, na jeho odvolání ale zákon nepamatuje, upozornila Maxová. Poslanci by toto právo podle jejího návrhu dostali, pokud by nebyl kvůli zdraví schopen vykonávat funkci déle než půl roku. Za závažné pochybení Maxová pokládá zejména zaviněné porušení povinností ochránce práv nebo jednání, které snižuje důvěru či vážnost funkce.
Vládní předloha má dát veřejnému ochránci práv možnost dávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci a domáhat se u Ústavního soudu zrušení zákona nebo jeho části. Zatímco petiční výbor novelu těsnou většinou podpořil, ústavně-právní výbor v ní žádá změny. Markéta Adamová (TOP 09) v něm už dřív uspěla s návrhem na vypuštění pravomoci podávat antidiskriminační žaloby, podá jej znovu. Dienstbier se proti tomu ohradil. "Oběťmi diskriminace jsou často osoby, které mají slabší postavení ve společnosti," řekl. Žaloba ohledně diskriminace je podle něho složitá, je jich proto velmi málo.
Poslanec ČSSD Lukáš Pleticha navrhne, aby veřejný ochránce práv mohl dávat antidiskriminační žaloby jen v případě, pokud na toto porušení zákona narazí při své činnosti. Diskriminace by se navíc musela týkat většího počtu lidí nebo by jí musel být vážně ohrožen veřejný zájem. Ombudsman by se navíc musel nejprve pokusit o nápravu jinými prostředky, které může využívat.
Dienstbier podpořil snahu právního výboru o to, aby návrhy Ústavnímu soudu na zrušení zákonů mohl ombudsman podávat až po projednání ve sněmovním petičním výboru, jak prosadil Jeroným Tejc (ČSSD). Podle Adamové to ale není dostačující a chce i tuto novou pravomoc podobně jako Marek Benda (ODS) vypustit.
Poslankyně Úsvitu Olga Havlová bude chtít dostat do novely pasáž, podle níž by ombudsman chránil před uplatňováním islámského práva šaríja. Kontroloval by v tomto smyslu například věznice, zajišťovací a pobytová střediska pro migranty, dětské domovy, školy, sociální ústavy a nemocnice. "To, když řeknu slušně, je úsměvné," komentoval tuto iniciativu Dienstbier.
Petiční i ústavní výbor chtějí do předlohy doplnit působnost ombudsmana ohledně diskriminace zdravotně postižených lidí. Poslanec ANO Zdeněk Soukup uspěl v právním výboru s návrhem, podle kterého by si úřad ombudsmana nemohl zjišťovat informace u věcí ve své působnosti u soukromých subjektů.
Podání Ústavnímu soudu může dát nyní prezident, 41 poslanců nebo 17 senátorů, za určitých podmínek i vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Žaloby kvůli diskriminaci nyní může podávat jen její oběť.
Témata: ombudsman, Jiří ml. Dienstbier, Radka Maxová
Související
31. března 2023 18:31
26. října 2022 15:57
12. října 2022 16:13
4. října 2022 17:24
17. srpna 2022 19:01
28. června 2022 18:28