Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Referendum neprojde. Poslanci ho ve Sněmovně zamítnou

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Všechny tři návrhy ústavních zákonů o zavedení obecného referenda, jak je předložily SPD, ČSSD a KSČM, budou ve Sněmovně čelit snaze o zamítnutí už v prvním čtení.

Vyplynuto to z dnešní debaty, kterou ale dolní komora v úvodním kole nedokončila. Zástupci SPD zdůraznili, že by navrhovaný zákon nyní nechtěli využít k všelidovému hlasování o vystoupení Česka z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance. Diskuse by mohla pokračovat ve středu.

Návrh na zamítnutí všech norem avizoval lidovec Marek Výborný, podle kterého je Česko v principu zastupitelskou demokracií a obecné referendum demokracii nezlepší. "Švýcarsko je úplně jiná kultura a tradice," podotkl k některým argumentům zastánců obecného všelidového hlasování. Zamítnutí norem SPD a KSČM chce také Dominik Feri z TOP 09, návrh ČSSD by podle něho měla Sněmovna vrátit autorům k dopracování. Podotkl, že britští občané rozhodli o vystoupení z EU i na základě lživé kampaně podporovatelů brexitu.

Helena Válková (ANO) se naopak kloní k názoru, že Sněmovna by měla propustit do výborů všechny tři předlohy. Z nich by mohla podle ní vzejít celková pozměňovací úprava.

"V případě návrhů SPD a KSČM se jedná o návrhy nebezpečné," míní Vít Rakušan (STAN). Pokud by byly přijaty, mohlo by se podle něho změnit zahraničněpolitické směřování Česka.

Témata:  referendum Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).