Praha - 9. července 1998 podepsali představitelé ČSSD a ODS takzvanou opoziční smlouvu. Dokument umožnil existenci menšinové vlády ČSSD. Následoval po ostré předvolební kampani, kterou proti sobě sociální a občanští demokraté vedli. Signatáři i po 20 letech hodnotí kladně přínos smlouvy.
Václav Klaus i dnes vidí vznik menšinové vlády za určitých situacích jako "racionální výraz státotvornosti politické scény" a systémové řešení situace, ve které předčasné volby neslibují žádnou změnu, sdělil ČTK. Za původce démonizace považuje tehdejšího prezidenta Václava Havla, lidovce, ODA a Unii svobody. Jejich plány se podle Klause nenaplnily, a proto na opoziční smlouvu útočily.
Jeden ze signatářů smlouvy a pozdější premiér Vladimír Špidla (ČSSD) ČTK řekl, že i když se ODS zavázala nevyvolávat hlasování o nedůvěře, šlo pouze o morální závazek a nikoli o právní dokument. Vznik opoziční smlouvy označil za reakci na danou situaci.
Miloš Zeman podle něj nabídl premiérský post předsedovi KDU-ČSL Josefu Luxovi, vyjednávači dalších stran to ale rychle odmítli. "V tu chvíli měla ČSSD poměrně omezený prostor, rozhodli jsme se jít cestou menšinové vlády, ke které jsme hledali politickou podporu. Nakonec se řešení našlo v podobě poněkud neobvyklé opoziční smlouvy," poznamenal Špidla.
Za ODS kromě Klause opoziční smlouvu podepsal například tehdejší místopředseda strany Ivan Langer. "Nicméně ODS nakonec za toto politické rozhodnutí zaplatila politickou cenu, neboť se jí nepodařilo přesvědčit své voliče, že to byl krok nezbytný, nutný, ve kterém neudělala nic, než co by mělo v kritické situaci nastat," řekl ČTK. Opoziční smlouvu považuje za "standardní politický krok tolerance politické vlády dvou demokratických politických stran".
Politolog Lubomír Kopeček vidí příčiny vzniku opoziční smlouvy v rozštěpení pravice na konci roku 1997, v osobních animozitách mezi některými politiky, především mezi Zemanem a šéfem Unie svobody Janem Rumlem, a ve výsledku voleb, kdy překvapivě hlavní pravicovou silou zůstala ODS. Podotkl, že svou roli hrála i snaha upozadit prezidenta Havla.
Po podpisu podle něj následovaly čtyři roky relativní politické stability, a to hlavně ve srovnání s následujícím obdobím. Proti tomu staví neuskutečnění zamýšlené reformy politického systému a výsledky vlády Zemana. "Pokud bych byl liberální ekonom, tak bych řekl, že ta vláda dělala kroky, které byly z hlediska ekonomiky špatné," poznamenal. Poukázal také na otázku korupce a na příchod Zemanova lobbisty Miroslava Šloufa na úřad vlády.
Témata: Václav Klaus, Miloš Zeman, Sociální demokracie (SOCDEM), ODS, Vladimír Špidla
Související
30. července 2026 16:04
27. července 2026 21:52
19. června 2026 20:14
5. května 2026 10:00
27. března 2026 18:30
15. února 2026 22:01
