Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Úředníci mají mentalitu z dob Rakouska-Uherska, považují se za vrchnost, varuje Rychetský

JUDr. Pavel Rychetský, právník a předseda Ústavního soudu ČR.
JUDr. Pavel Rychetský, právník a předseda Ústavního soudu ČR.
Foto: Reprofoto ČT

Brno - Česko si podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nese od dob Rakouska-Uherska dědictví vrchnostenské mentality úředníků. "Protilékem" je fungující správní soudnictví.

Rychetský v rozhovoru s ČTK poukázal na význam Nejvyššího správního soudu (NSS), v jehož čele skončí v září Josef Baxa i místopředseda Michal Mazanec. Nástupce určí prezident Miloš Zeman, jména zatím nezveřejnil.

"NSS je nesmírně důležitá instituce a zachovat v ní stabilitu, jakousi judikaturní jednotu, je pro fungování naší země velmi důležité," míní Rychetský.

"Z dob Rakouska-Uherska stále trvá jakési těžké mentální zatížení úředníka na každém stupni, že on je vrchnost a že ten, kdo od něj cokoli požaduje, tak ne že by na to měl právo, ale musí se toho doprošovat," myslí si Rychetský. I proto správní řízení často trvají roky, předseda Ústavního soudu v této souvislosti přímo hovoří o katastrofě.

"Ta hluboká infekce, která zasáhla byrokracii naší země, ta se dá postupně vymýtit jenom efektivním správním soudnictvím. Neexistuje žádný jiný nástroj, jak změnit naše úředníky z vrchnosti na naše služebníky," uvedl Rychetský.

Správní soudy by podle Rychetského měly v některých případech nejen zasáhnout prostřednictvím takzvané kasace, tedy vrátit správnímu orgánu věc k novému projednání, ale samy rozhodovat. 

Témata:  Pavel Rychetský Ústavní soud ČR Nejvyšší správní soud (NSS)

Související

Aktuálně se děje

4:00

Dubnové počasí v březnu. Předpověď ukazuje, jak v Česku bude

Začíná další březnový týden, podle meteorologů se ale můžeme těšit na dubnové počasí. Předpověď slibuje nadprůměrné teploty, ale i více srážek než v předchozích dnech. Vyplývá to z informací zveřejněných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Důchodci

Zásadní změna v důchodech se nekoná. Vláda odložila jeden ze svých klíčových slibů

Vláda se rozhodla odložit jeden ze svých klíčových slibů týkajících se penzijního systému. Zastropování věku odchodu do důchodu na hranici 65 let, které mělo původně platit dříve, se nyní odsouvá až na rok 2028. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky bude toto opatření součástí až druhé vlny důchodových změn, ve které se mají řešit také dřívější odchody do penze pro lidi v náročných profesích.