Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Úředníci mají mentalitu z dob Rakouska-Uherska, považují se za vrchnost, varuje Rychetský

JUDr. Pavel Rychetský, právník a předseda Ústavního soudu ČR.
JUDr. Pavel Rychetský, právník a předseda Ústavního soudu ČR.
Foto: Reprofoto ČT

Brno - Česko si podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nese od dob Rakouska-Uherska dědictví vrchnostenské mentality úředníků. "Protilékem" je fungující správní soudnictví.

Rychetský v rozhovoru s ČTK poukázal na význam Nejvyššího správního soudu (NSS), v jehož čele skončí v září Josef Baxa i místopředseda Michal Mazanec. Nástupce určí prezident Miloš Zeman, jména zatím nezveřejnil.

"NSS je nesmírně důležitá instituce a zachovat v ní stabilitu, jakousi judikaturní jednotu, je pro fungování naší země velmi důležité," míní Rychetský.

"Z dob Rakouska-Uherska stále trvá jakési těžké mentální zatížení úředníka na každém stupni, že on je vrchnost a že ten, kdo od něj cokoli požaduje, tak ne že by na to měl právo, ale musí se toho doprošovat," myslí si Rychetský. I proto správní řízení často trvají roky, předseda Ústavního soudu v této souvislosti přímo hovoří o katastrofě.

"Ta hluboká infekce, která zasáhla byrokracii naší země, ta se dá postupně vymýtit jenom efektivním správním soudnictvím. Neexistuje žádný jiný nástroj, jak změnit naše úředníky z vrchnosti na naše služebníky," uvedl Rychetský.

Správní soudy by podle Rychetského měly v některých případech nejen zasáhnout prostřednictvím takzvané kasace, tedy vrátit správnímu orgánu věc k novému projednání, ale samy rozhodovat. 

Témata:  Pavel Rychetský Ústavní soud ČR Nejvyšší správní soud (NSS)

Související

Aktuálně se děje

26. července 2025 9:07

Další soud mezi Hanychovou a Soukupem. Tentokrát nejde o Rozárku

Agáta Hanychová a Jaromír Soukup se nerozešli zrovna v dobrém, proto ostatně vedou spor ohledně péče o společnou dceru Rozárku. V červenci se ale otevřela u soudu další kauza. Možná by ale nemusela mít dlouhého trvání. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Evropská unie

Komentář

EU si chce navýšit příjmy o více než 1000 miliard korun ročně. Čechům by kvůli tomu zdražil život

Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.