Arabista překvapivě: Migranty sem táhne vize lepšího života. Česko dělá dobře, že je nechce

Pelikán v první řadě poukazuje na to, že definice sirotka je jiná u nás a jiná v Orientu. Zatímco my za sirotka považujeme dítě bez rodičů, zatímco podle orientální definice je rodina širší pojem a sirotek je někdo, kdo nemá příbuzné, kteří by se o něj postarali. I proto opakovaně varoval, že v uprchlických táborech velmi pravděpodobně žádní skuteční sirotci nejsou.

I proto by uprchlíkům a uprchlickým dětem pomáhal tam, kde se aktuálně nachází a do Česka by je nepřijímal. „Když jim budeme pomáhat tady, znamená to, že půjdou do pěstounské péče, dětského domova? Že budou vychováváni jako Češi? Že budou vychovávání jako Syřani? Že budou vychováváni jako muslimové? Že tady budou naturalizováni? Že budou odtrženi od svých příbuzných?“ ptá se v rozhovoru v DV TV Pelikán, podle kterého není vůbec jasné, co a jak by se vlastně dělo.

„Já bych se velmi divil, kdyby v těch táborech byli skuteční sirotci, kteří nikoho nemají. Spíše předpokládám, že jsou tam děti, které přišly bez doprovodu. A to je velmi odlišné od toho, jestli jsou to sirotci,“ vysvětluje arabista.

Ideální je podle něj model, kdy je dítě-sirotek v kolébce a nikoho na světě nemá. Pokud ale jde o dítě, které se na cestě odloučilo od rodičů, nebo jej rodina poslala samotného do Evropy, už by mohly vzniknout problémy. Z praxe prý ví, že rodiny spoléhají na to, že Evropa s nezletilými bez doprovodu zachází lépe a tak je posílají samotné nebo za někým z příbuzných, kdo už tu žije. Je pro ně totiž pak jednodušší sloučit rodinu a dostat se na západ.

Dodává, že on sám by raději pomáhal v Sýrii – popřípadě v jiné zemi, odkud přicházejí. „Má zkušenost je taková, že imigranti při příchodu do Evropy mají volbu mezi dvojí loajalitou. Mezi loajalitou k nové vlasti a mezi loajalitou ke svému společenství,“ popisuje s tím, že když dojde nalámáni chleba, jsou migranti loajální ke svému společenství. „Když jsem přijde stará tetička, jediné čím, se integruje, je, že se začlení do našeho sociálního systému,“ tvrdí Pelikán.

Migranty prý podle jeho zkušeností do Evropy táhne vize lepšího života, je třeba omezit proudy migrantů a přitažlivost Evropy. To, jak se tu žije, prý migranti často vědí od příbuzných, kteří se sem v minulém desetiletí bez problémů dostali a kteří se často chlubí na sociálních sítích.

Jestliže jsou uprchlíci lidé, kteří prchají do bezpečí, tak by jim podle Pelikána měly stačit nemocnice, pokrývky a školy - a ty třeba v Řecku mají, „Byla chyba, že řecký stát připustil, aby se na jeho území dostalo příliš mnoho imigrantů,“ vyjádřil se k přeplněným táborům. Řešením prý ale není odsud lidi dál distribuovat do dalších evropských zemích, protože problém by se pouze rozšířil.

„Česká republika by měla pokračovat v tom, co dělá,“ upřesnil s tím, že například Maďarsko dělá dobře, když si hlídá své hranice. Pravda také je, že migranti do Česka ani nechtějí. Například proto, že se často vydávají do zemí, kde už žijí jejich komunity. A ty jsou spíše na západ od České republiky. Za správné pak považuje rozhodnutí, aby Česko žádné migranty nepřijímalo. 

Témata:  uprchlíci,  migrace,  Sýrie,  Petr Pelikán