U příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československa byla částečně znovuotevřena historická budova Národního muzea na Václavském náměstí. S tím, co se v muzeu dělo, ostře kritizoval výtvarník a někdejší šéf Národní galerie Milan Knižák.

„Znovuotevření Národního muzea spojené s oslavou stoletého výročí založení Československé republiky bylo ostudné a je mi líto, že s hlasitým protestem vystoupil jen jeden člověk,“ uvedl s odkazem na incident, při kterém jeden z hostů při sobotním znovuotevření těsně před projevem prezidenta Miloše Zemana vykřikl několik kritických vět na adresu hlavy českého státu.

„Je nedůstojné pracovníků muzea, že se nezvedli a neodešli v okamžiku, kdy předseda vlády hovořil o tom, jak jsme se vzepřeli komunistickému režimu a že „… ani padesát let potírání svobody z nás nevytlouklo odkaz lidí …“, když on patřil k těm, kteří „tloukli“. Prominentní člen KSČ, spolupracovník StB, miliardář s podivně nabytým majetkem, notorický lhář v současnosti obviněný z trestného činu podvodu, vystupoval jako bojovník proti komunistické totalitě,“ nešetří kritikou výtvarník.

Sám prý cítí určitou příbuznost k zaměstnancům muzea, protože 12 let řídil podobnou instituci. „A proto se stydím za to, že mlčeli. Prezident republiky okomentoval vystoupení jediného protestujícího občana slovy „Každý máme úroveň, jakou máme a někdy tuto úroveň předvádíme i při těch nejméně vhodných příležitostech“, ale tato slova platí především na něj. Miloš Zeman předvádí, že všemu rozumí, že si všechno může dovolit a tak „z hlediska vyššího principu mravního“ prohlašuji, že Miloš Zeman nemá právo být prezidentem naši země,“ dodal ostře Knižák,

Na závěr přidal i několik veršů. „Učím se být otrokem, otrok je dějin král, hrdinové umírají rychle, otrok tu věčně stál.“ dodal.

Knižák také kritizoval to, jak Zeman vybral letošní oceněné. Poukazuje sice na to, že všichni čeští prezidenti oceňovali jim blízké osoby, Zeman prý ale vyčnívá, „Možná, že Zeman to dělá jen proto, aby vyvolal odpor, poněvadž je rád středem pozornosti ať už negativně či pozitivně,“ myslí si někdejší šéf Národní galerie.

„Cítím se dekorováním průměru a podprůměru uražen a ponížen. Komunisté, i když je nesnáším, to v totalitě vyřešili lépe. Pro umělce měli zasloužilé a národní tituly a nepletli je dohromady s hrdiny padlými na barikádách či ve slovenských horách,“ rýpnul si.

I proto by podle něj možná bylo lepší změnit ústavu a odejmout prezidentům královskou šanci vyzdvihovat své oblíbence. „Myslel jsem si, že rozdíl mezi králem a prezidentem je jasný. Současný vládce Milouš mi však připomíná senilní králíky z pohádek jen s tím rozdílem, že ti byli roztomilí a Miloš roztomilost zcela postrádá,“ dodal Knižák.