reklama

Podobné preventivní programy považuje ministr zdravotnictví za důležité. "Otázka prevence a edukace je zásadní a uděláme všechno proto, aby se to skutečně rozjelo a mohlo to být zafinancováno. Další věc, kterou jsme řešili, byla otázka úhrad péče, kdy se stomatologové dohodli s pojišťovnami na tom, jak to bude v příštím roce. Podmínky se zlepšují, zvyšuje se úhrada například za výplň při ošetření zubního kazu. Věřím, že to povede k tomu, že zubaři budou ochotnější ošetřovat pacienty takzvaně na pojišťovnu, což je naším cílem," řekl ČTK Vojtěch.

Podle prezidenta stomatologické komory Romana Šmuclera se díky preventivním programům zaměřeným na děti podařilo už teď výrazně snížit množství zubních kazů u dětí. "V letošním roce jsme na řešení zubních kazů u dětí dostali 800 milionů korun navíc a ani je nemůžeme utratit," poznamenal. Důležitá je podle něj výchova, rozhodně to ale neznamená, že by se měli vrátit zubaři do škol, jako tomu bylo před rokem 1989. "To je noční můra, z hlediska moderní společnosti je to nemožné. Chceme ale, aby zdravotní výchovu včetně metodiky čistění zubů dělali na školách, my jsme ochotni jim vyškolit lidi, kteří by to dělali," řekl ČTK Šmucler.

Na sněmu se mimo jiné diskutovalo také o elektronizaci stomatologických ordinací o zlepšení vzdělávání nebo podpoře vzniku zubních ordinací tam, kde chybí. Podle Šmuclera je ale v Česku zubařů dostatek. "Rakousko má osm milionů obyvatel a 4000 zubních lékařů, my máme na deset milionů obyvatel 8500 zubařů. Kolik jich ještě chceme mít? Přibývají nám neustále, máme generaci zubních lékařů, která měla statisticky odejít do důchodu před deseti lety, ale neodešla, teď už opravdu odcházejí a řadě z nich se nepodařilo předat praxi. Lidé si ale najdou jiného lékaře," dodal.