Evropa žije ve strachu z IS a ruských jaderných zbraní, analytik ale ukázal na větší hrozbu

Před dvěma roky na summitu ve Walesu zavelela Aliance kvůli ruskému napadení Ukrajiny k návratu „ke kořenům", tedy k obraně území svých členů. Zároveň bylo podle analytika nezbytné, aby zvolená cesta adaptace zohlednila rovnováhu mezi východním a jižním křídlem Aliance. Na obou totiž čelí NATO hrozbám a rozdíl nespočívá v jejich závažnosti, ale především v povaze těchto hrozeb a korespondujících nástrojích pro jejich řešení.

Na východě je to podle experta strach z ruské konvenční převahy kombinované s hybridní a nukleární příměsí, a tedy zejména otázka odstrašení. Na jihu je pro změnu to kombinace krize uspořádání státu ve velké části arabského světa, terorismu a možnosti eskalace uprchlické situace, tedy zejména otázka krizového managementu a nástrojů kooperativní bezpečnosti.

"Varšavský summit potvrdil, že se NATO nachází v situaci, kdy musí zůstat připraveno prakticky „do každého počasí" a všemi směry. Tomu odpovídá i paleta výsledků summitu: Od schválení použití aliančních průzkumných letounů AWACS v rámci operace proti Daeš, spuštění podpůrné operace Mořský strážce ve Středozemním moři, zesílení spolupráce NATO a EU mimo jiné v oblasti kyberbezpečnosti a hybridních hrozeb, až po alianční podporu Jordánsku či Iráku a nabídku pomoci Libyi," píše na webu České televize analytik.

Nejviditelnějším rozhodnutím summitu ve Varšavě se tak podle něj stalo posvěcení vzniku čtyř rotačních vícenárodních praporů v Pobaltí a v Polsku, které dají formu alianční přítomnosti a z nichž jeden povede USA. Tento krok v kombinaci s Akčním plánem připravenosti schváleným na summitu ve Walesu bývá prý někdy označován jako největší posílení NATO od konce studené války. "To je pravda. Ale asi taková, jako když držíte týden hladovku a pak si dáte čtyři sousta," podotkl.

Přiznává ale, že tento alespoň částečně plní dva spojené cíle, svému minimálnímu vojenskému významu navzdory. "Navyšuje hodnotu odstrašení před potenciálním útokem mimo jiné i vyvoláním rychlé a adekvátní spojenecké reakce v případě napadení," tvrdí expert s tím, že tato forma přítomnosti dávala největší smysl přímo po vypuknutí ukrajinské krize v roce 2014, v roce 2016 spíše poukazuje na pokračující averzi států západní Evropy k permanentnímu umístění jednotek pod hlavičkou NATO v této oblasti.

Podle experta se ale jako problematičtější může ukázat otázka posilování jihovýchodního křídla Aliance v regionu okolo Černého moře. "Francie a Bulharsko již signalizovaly svoje rezervace, a staví se tak zejména proti Rumunsku, tandemovému partnerovi Polska při volání po posilování východního křídla. Nedá se také příliš očekávat aktivní přístup Německa, které se nyní přihlásilo k vedení jednoho praporu v Pobaltí a pro které může být další militarizace východního křídla příliš velkým soustem," vysvětlil.

Hlavní iniciativa tak prý bude záviset na USA, což vzhledem k podzimním prezidentským volbám vzbuzuje určité obavy, pokud ve volbách zvítězí Donald Trump. Bude proto prý zajímavé sledovat podzimní schůzku aliančních ministrů obrany, která má rozhodnout o dalším postupu.

"Ve Varšavě učinilo NATO kroky k tomu, aby zůstalo relevantní páteří euroatlantické bezpečnosti. Jestliže se ke konci roku 2013 v kuloárech diskutovalo, zda vůbec je potřeba pořádat alianční summit v roce 2014, v roce 2016 jsou takové diskuze minulostí. O nárůstu významu NATO vypovídá i to, že další vrcholné setkání je naplánováno již na příští rok do Bruselu a nikoliv v dnes obvyklé dvouleté periodě," uzavřel analytik.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Rusko