reklama

Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Rada ČNB se dnes pro změnu rozhodla kvůli rostoucí inflaci. "Schovávat se za růst cen a myslet si, že my jsme schopni růst světových cen změnit, je iluzorní představa. Mohou naše firmy za to, že ceny ve světě rostou v desítkách procent meziročně? Copak jsme my schopni tuto tržní situaci změnit?" uvedl Babiš.

Připomněl rozhodnutí ČNB z února 2020, kdy bankovní rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta. "Na samém počátku covidové krize stejná bankovní rada vyhlásila zvýšení základních sazeb, prý kvůli přílišnému růstu cen. Přitom v té době už dávno věděli, že ekonomika zpomaluje, průmyslová výroba za rok 2019 stagnovala a epidemie covidu je již v Evropě," uvedl Babiš.

Tehdejší omyl v hodnocení vývoje národního hospodářství rada v březnu 2020 dvakrát korigovala, doplnil Babiš. Rada tehdy sazby snížila postupně na jedno procento. "Dnes jsme bohužel svědky obdobného rozhodnutí. Zřejmě ještě do centrální banky nedošly zprávy o omezení výroby našeho automotivu, což povede ke zpomalení slibně se rozvíjejícího průmyslu," konstatoval.

Rozhodnutí tak hodnotí negativně. "Protože se domnívám, že poškodí naši ekonomiku," uvedl. Následně se podle něj dotkne situace všech domácností, které čerpají úvěry, zhorší i finanční situaci všech firem. "Cenový vzestup, který se k nám přenáší z pohybu cen na světových trzích, rozhodnutí ČNB však rozhodně nezmírní," doplnil.

Rusnok: Umírněnější rozpočtová politika by nevyžadovala tak výrazný růst sazeb

Kdyby nebyla rozpočtová politika vlády tak rozpínavá, nemusel by být růst sazeb tak výrazný. Vyplývá to z dnešního vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka na tiskové konferenci po jednání bankovní rady. Rada dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.

"Obecně se to spojit dá, že kdyby byla fiskální politika méně expanzivní, tak by zvýšení nemuselo být tak výrazné," uvedl Rusnok na tiskové konferenci týkající se vlivu rozpočtové politiky na rozhodování bankovní rady ČNB.

"Nemáme výraznější výhled, že by došlo ke konsolidaci fiskální (rozpočtové) politiky ve smyslu toho, že rozpočtová politika generuje výrazné deficity v době viditelného a výrazného ekonomického růstu. Tak je jasné, že to přispívá k určitému proinflačnímu prostředí a může to nepřímo ovlivňovat i naše rozhodování ve smyslu výhledu na přísnější nastavení měnových podmínek," uvedl guvernér.

Dodal, že rada ČNB si je vědoma, že plány rozpočtové politiky, i vzhledem k volbám, nemá příliš vzdálený výhled vývoje. "Nicméně ten rok dva se z toho dá vypozorovat," uvedl.

Rusnok dále upozornil, že optimální tempo růstu české ekonomiky, tzv. potenciál růstu ekonomiky, při které ještě nevznikají nerovnováhy, je mezi 2,5 až třemi procenty. "V příštím roce tak budeme už mírně nad potenciálem, a to nahrává vzniku nerovnováh, z nichž jednou z nich může být i nárůst inflace. Jestliže za této situace fiskální politika počítá s výraznými schodky, tak v tomto smyslu zůstává poměrně expanzivní," uvedl.

Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun.

Ministryně Schillerová minulý týden uvedla, že očekávané zvyšování úrokových sazeb není šťastné s ohledem na to, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Citelně podle ní zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Dnes uvedla, že nevidí v navyšování sazeb řešení inflace.

reklama