Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bude mít Česko dostatek vakcíny proti chřipce? Letos se čeká větší zájem

Virus chřipky
Virus chřipky
Foto: ielement.cz

Nejpozději do půlky října budou mít lékaři v Česku k dispozici 850.000 dávek vakcín proti chřipce, o třetinu víc než loni. Je to o 50.000 dávek méně, než na konci června avizoval zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Svaz zdravotních pojišťoven (SZP ČR) dnes ČTK informoval, že podepsal smlouvy s dodavateli - společnostmi Sanofi a Mylan.

Bude dovezena tetravakcína, tedy vakcína obsahující antigeny čtyř kmenů chřipky. Obecně má tato vakcína vyšší účinnost než vakcína s menším počtem antigenů, informoval svaz v tiskové zprávě. 

Nasmlouvané množství dávek dlouhodobě pokrývá podle pojišťoven potřebu očkovat skupiny lidí s chronickým onemocněním či jinou indikací i ostatní zájemce. Vakcíny se začnou dovážet v průběhu září, lékaři je budou mít k dispozici nejpozději v polovině října. Lidé z rizikových skupin a starší 65 let mají očkování zdarma.

"Oba dodavatelé - tedy společnosti Sanofi a Mylan - se zavázali zajistit dostupnost vakcín pro potřeby České republiky. Povedlo se sjednat smluvní cenu na úrovni 298 korun pro přípravek Vaxigrip Tetra, který bude tvořit většinu dávek dostupných na trhu, u vakcín Influvac Tetra je s otazníkem možný třicetikorunový doplatek, ale i u něj ještě jednáme o odstranění," uvedl prezident SZP ČR Ladislav Friedrich.

Očkování je podle odborníků z hlediska vzniku ochranných protilátek ideální aplikovat přibližně měsíc až dva před očekávaným výskytem chřipky. V praxi to znamená, že ideálním časem pro zahájení očkování je říjen, kolem 40. týdne roku.

Prymula koncem června uvedl, že od výrobců má Česko slíbeno 900.000 dávek. Evropská unie doporučuje, aby míra očkování proti chřipce v populaci dosáhla 75 procent, v Česku je o mnoho nižší. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v ČR na chřipku ročně umírá asi 1500 lidí.

Odborníci varují před tím, že nemocní s vážným průběhem chřipky i vážným průběhem covidu-19 potřebují v nemocnicích stejná lůžka s kyslíkem nebo plicními ventilátory. Může jich být proto při souběhu případné druhé vlny pandemie koronaviru a sezonní chřipky nedostatek. Lidé nemocní chřipkou budou navíc oslabení a případná nákaza koronavirem pro ně může být rizikovější.

Prymula uvedl, že meziročně není možné dosáhnout ideální proočkovanosti populace proti chřipce. Výrobní kapacita je podle něj omezená a o vakcíny proti chřipce mají zájem i jiné země. Podle Prymuly je navíc v ČR nešťastně nastavený systém, kdy si praktičtí lékaři musí vakcíny předobjednat, poté očkují pacienty, kteří mají zájem. Podle epidemiologa Jiřího Berana leží hlavní odpovědnost právě na praktických lékařích, kteří by měli své pacienty k očkování přesvědčit.

Objednávky vakcín lékaři pravidelně zasílají hned po prošlé sezoně, řekla ČTK mluvčí Sdružení praktických lékařů Irena Kudrnovská. Zájem pacientů je podle ní letos velký. Polovinu října, kdy by vakcíny měly dojít, považuje za poněkud pozdní, protože v té době už se budou šířit různá nachlazení, což očkování může znemožnit. "Zase ale, když budou povinné roušky, bude to výhoda, protože všichni na sebe nebou prskat v tramvaji a v metru, takže to nechytí," míní Kudrnovská.

Letošní velký zájem o očkování proti chřipce potvrdila ČTK praktická lékařka ze Smíchova Lucie Jordáková. Čeká, kolik z nasmlouvaných vakcín k ní do ordinace doputuje. Pokud nebude moci vyhovět všem pacientům, dá přednost těm, kteří se nechávají proti chřipce očkovat pravidelně. "Mám předobjednávky vakcín. Jednu z doby před covidem, jednu z dubna u dvou různých firem. A teď čekám, máme jich objednaných hodně, mělo by to stačit. Počty jsem navýšila, ale zájem o to je veliký," uvedla.

Vakcínu proti novému typu koronaviru vědci zatím vyvíjejí.

Témata:  chřipka očkování koronavirus (coronavirus) COVID-19 Roman Prymula zdravotnictví zdravotní pojišťovny

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.