Obě země patří mezi aktivní podporovatele země bránící se ruské agresi. Česko Ukrajině poskytlo pomoc v podobě vojenské výzbroje asi za tři miliardy korun, vojenské vybavení na Ukrajinu posílá i Estonsko. "Ujistili jsme se, že v pomoci Ukrajině chceme pokračovat. Jsme si vědomi i díky našim historickým zkušenostem, že (ruský prezident Vladimir) Putin se nezastaví před ničím," uvedla Černochová.
Laanet řekl, že postoje Prahy i Tallinnu k situaci na Ukrajině jsou podobné, přestože metropole od sebe dělí přes 1500 kilometrů. "Bezpečnostní situaci hodnotíme podobně. Ruská agrese není jen útokem na Ukrajinu, ale také na mezinárodní pořádek a demokratické hodnoty," uvedl. Pokračovat v pomoci Ukrajině pokládá za povinnost.
Ministři podle Černochové hovořili i o možnostech spolupráce v nákupech a akvizičních projektech. Laanetovi přislíbila, že mu při předsednictví ČR v EU v druhé polovině roku zajistí návštěvu v důležitých firmách, které vyrábějí produkty v oblasti obrany. Diskuse se týkala i posilování východního křídla NATO, výdajů na obranu a kybernetické obrany.
Laanet označil jednání v Praze za produktivní a zdůraznil nutnost posílení spolupráce. Dění na Ukrajině podle něj mění euroatlantickou bezpečnost, na což se státy NATO musí adaptovat a na své obraně víc pracovat.
Česká armáda opakovaně vyslala své vojáky do Pobaltí na zahraniční misi. V současné době působí české jednotky v rámci alianční předsunuté vojenské přítomnosti v Lotyšsku a v Litvě a vzdušný prostor trojice pobaltských zemí pomáhají hlídat i české gripeny. Ty v minulosti vzlétaly i z estonské základny Ämari.
