Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České předsednictví v Radě EU po půlroce končí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

České předsednictví v Radě Evropské unie dnes po půlroce končí, převezme jej od ledna Švédsko. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ho Česká republika jako celek zvládla. Ve vyjádření pro ČTK uvedl, že předsednictví pomohlo prosazovat zájmy českých občanů a ukázalo profesionalitu lidí, kteří se na něm podíleli.

Předsednictví výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Tyto dva body patřily k pěti hlavním politickým prioritám, dalšími byly posílení evropských obranných kapacit, bezpečnost kybernetického prostoru a odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.

"Za uplynulý půlrok jsme díky společnému úsilí dosáhli řady dohod, které mnozí označovali za nemožné," míní Fiala. "Česká republika je i díky tomu v Evropě opět považována za spolehlivého partnera a respektovaného člena unie," dodal. Všichni, kteří se na předsednictví podíleli, si podle premiéra zaslouží velký obdiv a poděkování.

Předseda vlády mimo jiné připomněl první summit Evropského politického společenství na Pražském hradě, kterého se zúčastnily více než čtyři desítky lídrů evropských zemí a který předcházel neformální Evropské radě.

Země EU se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Kompromisní návrh českého předsednictví podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti.

"Mám velkou radost z toho, že jsme dokázali najít shodu v řadě klíčových opatření, která občanům i firmám zajistí dostatek energií za přijatelné ceny - shodli jsme se na společných nákupech plynu, solidaritě mezi členskými zeměmi a i na zastropování cen plynu," uvedl Fiala.

EU během českého předsednictví jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko. Podle Fialy je důležité, že EU stála pevně a jednotně za Ukrajinou. "Pomáháme s rekonstrukcí infrastruktury, a snižujeme tak počet lidí, kteří by museli kvůli válce opouštět svoji zemi," podotkl.

Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky.

České předsednictví podle vlády dosáhlo úspěchů v podobě odblokování zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, kandidátské postavení získala Bosna a Hercegovina. Konsenzus se povedlo najít u přijetí Chorvatska do schengenského prostoru od počátku roku 2023. Naproti tomu Bulharsko a Rumunsko kvůli vetu Rakouska a Nizozemska neuspěly.

Témata:  EU Česká republika

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 18:19

Lela Vémola přiznala, proč se s Karlosem prakticky nevídá

Manželka zápasníka Karlose Vémoly, Lela, promluvila o aktuální situaci v jejich domácnosti poté, co byl její muž propuštěn z vyšetřovací vazby na kauci. Přestože dvojice procházela už před Karlosovou izolací vážnou vztahovou krizí, současné okolnosti jim příliš prostoru pro společné řešení problémů nedávají. Podle Lely se totiž zápasník doma prakticky nezdržuje, protože většinu času tráví v péči lékařů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Ulicemi Česka prošly demonstrace na podporu Pavla. Příště Češi obsadí Letnou, oznámil Minář

V neděli se Česká republika stala dějištěm mimořádně rozsáhlých občanských protestů, které zasáhly více než 400 lokalit od krajských měst až po malé vesnice. Lidé vyšli do ulic, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi a navázali na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kterého se zúčastnilo na 90 tisíc lidí. Hlavním spouštěčem této vlny byl ostrý spor hlavy státu s předsedou Motoristů Petrem Macinkou poté, co prezident odmítl jmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí.