Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České předsednictví v Radě EU po půlroce končí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

České předsednictví v Radě Evropské unie dnes po půlroce končí, převezme jej od ledna Švédsko. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ho Česká republika jako celek zvládla. Ve vyjádření pro ČTK uvedl, že předsednictví pomohlo prosazovat zájmy českých občanů a ukázalo profesionalitu lidí, kteří se na něm podíleli.

Předsednictví výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Tyto dva body patřily k pěti hlavním politickým prioritám, dalšími byly posílení evropských obranných kapacit, bezpečnost kybernetického prostoru a odolnost evropské ekonomiky a demokratických institucí.

"Za uplynulý půlrok jsme díky společnému úsilí dosáhli řady dohod, které mnozí označovali za nemožné," míní Fiala. "Česká republika je i díky tomu v Evropě opět považována za spolehlivého partnera a respektovaného člena unie," dodal. Všichni, kteří se na předsednictví podíleli, si podle premiéra zaslouží velký obdiv a poděkování.

Předseda vlády mimo jiné připomněl první summit Evropského politického společenství na Pražském hradě, kterého se zúčastnily více než čtyři desítky lídrů evropských zemí a který předcházel neformální Evropské radě.

Země EU se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Kompromisní návrh českého předsednictví podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti.

"Mám velkou radost z toho, že jsme dokázali najít shodu v řadě klíčových opatření, která občanům i firmám zajistí dostatek energií za přijatelné ceny - shodli jsme se na společných nákupech plynu, solidaritě mezi členskými zeměmi a i na zastropování cen plynu," uvedl Fiala.

EU během českého předsednictví jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko. Podle Fialy je důležité, že EU stála pevně a jednotně za Ukrajinou. "Pomáháme s rekonstrukcí infrastruktury, a snižujeme tak počet lidí, kteří by museli kvůli válce opouštět svoji zemi," podotkl.

Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky.

České předsednictví podle vlády dosáhlo úspěchů v podobě odblokování zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, kandidátské postavení získala Bosna a Hercegovina. Konsenzus se povedlo najít u přijetí Chorvatska do schengenského prostoru od počátku roku 2023. Naproti tomu Bulharsko a Rumunsko kvůli vetu Rakouska a Nizozemska neuspěly.

Témata:  EU Česká republika

Související

Aktuálně se děje

4:00

Předpověď počasí na příští víkend. Jaro se chopí otěží

Počasí v Česku se otepluje již v současnosti a relativně teplo má být i během příštího víkendu na přelomu února a března. Nejvyšší teploty dokonce překročí 15 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Volby, ilustrační fotografie.

Volbám by kralovalo ANO. Kubovo Naše Česko se poprvé objevilo v průzkumu

Jen pět uskupení by se teď dostalo do Poslanecké sněmovny, ukazuje průzkum agentury NMS pro web novinky.cz. Zvítězilo by hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, jemuž by dala hlas téměř třetina voličů. Těsně pod pětiprocentní hranicí by skončilo hnutí Naše Česko, nový subjekt vedený jihočeským hejtmanem Martinem Kubou.