Česko poskytne Ukrajině další vojenský materiál za přibližně 725 milionů Kč

"V tuto chvíli hledáme možnosti nákupu vojenského materiálu," uvedla Černochová. Podle ní bude stát vycházet ze seznamu materiálu, o který ukrajinská vláda požádala. "Jsme v každodenním kontaktu a snažíme se jim vycházet vstříc," podotkla. Konkrétní materiál ovšem nespecifikovala. Termín dodávky na Ukrajinu bude podle ministryně závislý na tom, jak se bude státu dařit materiál nakupovat. Stát na to uplatní i peníze z EU.

O pomoci napadené zemi dnes večer telefonicky hovořil premiér Fiala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. "Ujistil jsem ho, že dodávky humanitární i vojenské pomoci z České republiky na Ukrajinu budou pokračovat i nadále," napsal předseda vlády na twitteru.

Česká vláda Ukrajině už v minulých týdnech darovala munici, ruční zbraně, protiletadlové střely a zdravotnický materiál za přibližně 725 milionů korun. Podobu části dodaného materiálu ministerstvo obrany nezveřejnilo. Na část dodávek stát použil peníze z EU. Na dalších dodávkách se zároveň podílejí české firmy. O konkrétní pomoci však nechtějí jejich zástupci z bezpečnostních důvodů mluvit. Členové bezpečnostní komunity ale naznačují, že nejde pouze o lehké, ale i o takzvané těžké zbraně, tedy vojenskou kolovou techniku. Další vojenskou pomoc Ukrajině podpoří podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) i jeho hnutí.

Šéfové obou opozičních sněmovních klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD) v následně debatě řekli, že podpoří návrh vlády vyslat až 650 vojáků na Slovensko. Většina vojáků bude působit v mnohonárodní jednotce Severoatlantické aliance (NATO), česká armáda jí bude velet. Menší část bude Slovensku pomáhat se zvládáním migrace z Ukrajiny napadené Ruskem.

Černochová také kritizovala současný postoj OSN vůči konfliktu na Ukrajině. Organizace by podle ministryně měla přehodnotit svou dosavadní politiku, protože Rusko na Ukrajině setrvale porušuje lidská práva. Po dnešním bombardování ukrajinské základny 20 kilometrů od polských hranic navrhla například vyslat na Ukrajinu jednotky mírových sil, které by dohlížely například na dodržování bezpečnosti u humanitárních koridorů. "Pokud OSN není schopná nastolit taková pravidla, kterými by dohlížela na to, aby nebyla takovým způsobem porušována lidská práva, tak ať se rozpustí," řekla Černochová. I kvůli tomu se příští týden sejde s ministry obrany USA a Británie. Ministryně je naopak v tuto chvíli stále proti zapojení NATO do konfliktu.

Ministryně dále uvedla, že už má vybraného kandidáta na nového náčelníka generálního štábu armády. Ten by měl v létě nahradit Aleše Opatu. Černochová vyloučila, že jejím kandidátem by byl první zástupce náčelníka generálního štábu Jaromír Zůna, o kterém se spekuluje, že je favoritem Hradu. Ministryně sice ocenila Zunovy diplomatické schopnosti, v čele armády ale chce i s ohledem na současný konflikt na Ukrajině člověka s více bojovými zkušenostmi. Konkrétní jméno ovšem neřekla.

Vojenskou pomoc Ukrajině již nabídla nebo poskytla většina zemí Evropy, pro některé, například Finsko či Švýcarsko, šlo o historický krok. Evropská unie se koncem února poprvé ve své historii shodla na společném financování zbraní pro mimounijní zemi a slíbila vyhradit 500 milionů eur, šéf unijní diplomacie Joseph Borrell pak na pátečním summitu navrhl využití dalších 500 milionů eur z unijního obranného fondu na zaplacení zbraní pro Ukrajinu. Spojené státy v souvislosti s nynější situací na Ukrajině celkově přepravily do Kyjeva více než 1300 tun vojenské pomoci, poskytované z balíku v objemu 200 milionů dolarů. Americký prezident Joe Biden v sobotu pověřil ministerstvo zahraničí, aby Ukrajině napadené Ruskem poskytlo další pomoc ve výši až 200 milionů dolarů.

Témata:  zbraně,  Ukrajina,  Jana Černochová