reklama

Švýcarští vědci při vývoji využili protilátky od lidí, kteří covid-19 prodělali. Léčba založená na podávání protilátek je podle odborníků sice účinná, má však dvě úskalí - protilátka musí zabírat proti "aktuální" variantě viru a zabránit mutacím, které by vedly k větší odolnosti viru. K podobné situaci podle AV dochází třeba u bakterií, které začínají být rezistentní vůči užívaným antibiotikům.

"Problém jsme vyřešili spojením dvou přirozených protilátek do jedné molekuly zvané bispecifická protilátka, která cílí na dvě různá virová místa současně," uvedl Luca Varani, který vede tým ze švýcarského institutu IRB. Zacílení na dvě nezávislá místa struktury viru je podle odborníků inovace, která zabrání tomu, aby si vir vytvořil odolnost proti léčbě. "I když virus může mutovat a vyhnout se tak útoku jedné protilátky, prokázali jsme, že nedokáže uniknout dvojitému působení naší bispecifické molekuly," zdůraznil Varani. S přípravou molekuly pro laboratorní testy preklinické studie pak vědcům pomohl superpočítač.

Výzkumníci v Českých Budějovicích se do preklinické studie pustili v listopadu. Potvrdili, že bispecifická protilátka účinně zneškodní koronavirus SARS-CoV-2 i jeho varianty. A to včetně takzvané britské mutace viru, která se v současnosti šíří Evropou.

Daniel Růžek, který testy na zvířatech vedl, ČTK řekl, že látka je nyní připravena k zahájení klinických testů u lidí. V budoucnu by mohla podpořit jak léčbu pacienta se slabou imunitní odpovědí, tak posloužit i v prevenci. "Ve zvířecím modelu covid-19 poskytuje jediná injekce bispecifické protilátky okamžitou ochranu před onemocněním, která může trvat týdny nebo měsíce. Protilátka účinně snižuje virovou zátěž v plicích a zmírňuje zánět," popsal výzkumník. Růžek pracuje v Biologickém centru a Výzkumném ústavu veterinárního lékařství. Čas, kdy by se mohla látka dostat do klinické studie neodhadl, podotkl, že to mimo jiné závisí na jednání s investory. Dodal však, že obě samostatné protilátky, které tvoří nynější kombinaci tvoří, už v klinickém testování jsou.

Z Česka pocházejí i speciálně upravené myši citlivé na infekci způsobenou SARS-CoV-2. Tato zvířata připravili výzkumníci v Českém centru pro fenogenomiku (CCP), které je součástí centra Biocev ve Vestci u Prahy.