reklama

Poznatky mají v budoucnu přispět k efektivnější léčbě i prevenci duševních nemocí, řekl dnes ČTK mluvčí Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jan Červenka.

Podle předsedy Společnosti pro biologickou psychiatrii a místopředsedy Sekce biologické psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP Ladislava Hosáka je jedním z problémů léčby duševních nemocí to, že lékaři dobře neznají jejich příčiny, proto i léčba není často zaměřená na příčinu, ale na projevy. Významnou příčinou duševních poruch jsou přitom faktory genetické, například u úzkostných poruch přibližně z jedné třetiny, u závislostí na alkoholu či drogách z poloviny, u schizofrenie nebo dětského autismu je genetická vloha podstatná ještě více.

"Předpokládáme, že u každé duševní poruchy jsou významné desítky či stovky genů. Stejně tak je zřejmé, že duševní porucha bývá vyvolávána nepříznivými faktory zevního prostředí. Například běžný je rozvoj deprese po úmrtí životního partnera, ataka schizofrenních příznaků u silných kuřáků marihuany nebo vznik úzkostné poruchy po stresujících životních událostech," popsal Hosák.

Desítky let byly výzkumy příčin duševních poruch izolované, studovaly se genetické příčiny nebo pouze vlivy prostředí, jejich kombinace jen ojediněle, což se v posledních letech změnilo a vědci se zaměřili právě na tyto spojitosti. Zkoumají velké soubory nemocných s různými duševními onemocněními, stejně velký počet duševně zdravých dobrovolníků, podrobně je u všech osob ve výzkumu vyšetřována kyselina DNA se všemi změnami, které mohou k duševní poruše přispívat.

Spolu s tím vědci zkoumají prostřednictvím dotazníků například stresující události v průběhu života, vliv průmyslových toxinů, alkoholu nebo drog. Odborníci zjišťují, jaká nepříznivá kombinace faktorů zevního prostředí a genetických dispozic vede k rozvoji například schizofrenie a jak se to liší oproti depresi, úzkosti nebo poruše příjmu jídla.

Hosák spolu s přednostkou olomoucké univerzitní psychiatrické kliniky Klárou Látalovou stojí za jedním z aktuálních výzkumů v této oblasti. Jejich studie se účastnili pacienti s psychotickými poruchami a poruchami nálady a pacienti s úzkostnými poruchami.

"Pomocí podrobného dotazníku jsme mapovali výskyt zevních rizikových a ochranných faktorů duševních poruch během celého života. Hlavním výsledkem naší studie je zjištění, že celková zátěž rizikovými faktory prostředí je u pacientů s psychotickými poruchami a poruchami nálady výrazně vyšší oproti účastníkům s úzkostnými poruchami. Pokud bude náš výsledek potvrzen i v dalším průběhu studie, jde o významný poznatek, využitelný v budoucnu v léčbě a prevenci duševních poruch," dodal profesor Hosák.

reklama