Takový postup je podle ministerstva zahraničí zcela v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, a to zejména ve vztahu k závazku umožnit řádné fungování diplomatických misí, a s principem nediskriminace mezi jednotlivými státy.

"Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě, neboť takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozvoj kontaktů mezi obyčejnými občany, pro turismus či rozvoj obchodních vztahů," poznamenalo ministerstvo.

Rozhodnutí ČR zastropovat počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze se aktem ruské vlády nemění. "Na rozdíl od ruského postupu je tento náš krok v plném souladu s mezinárodním právem," dodala česká diplomacie.

Česko-ruská diplomatická roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

Obvinění související s vrbětickými explozemi Moskva odmítá a ruští představitelé je opakovaně označují za bezdůvodná, rozporuplná, nezodpovědná či provokativní.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ČTK napsal, že ruský krok potvrzuje, že Česká republika reagovala ve vrbětické kauze správně. "Razantní česká reakce spočívající v rozbití rezidentur GRU a SVR na našem území Rusko zasáhla natolik, že považovali za nutné nás na seznam nepřátelských zemí dát spolu s USA. Jsem hrdý na to, že jsem se mohl podílet na přípravě a realizaci této české reakce," uvedl.

Prezident Miloš Zeman se podle mluvčího Jiřího Ovčáčka k záležitosti vyjádří v nedělním rozhovoru na Frekvenci 1.