reklama

Počet hospitalizovaných se o víkendu držel pod 7800, v pondělí ale opět stoupl nad 8000. Pacientů ve vážném stavu ale mírně ubylo na 1191.

Nejrychleji se nyní nákaza šíří na Pelhřimovsku, kde za uplynulých sedm dní připadá na 100.000 obyvatel 1148 případů. Následuje Vsetínsko s 1092 přepočtenými případy. Relativně nejlepší situace je momentálně v Praze, kde je 291 nakažených na 100.000 obyvatel za poslední týden.

Statistiky potvrzených případů nákazy podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) naznačují, že opatření proti koronaviru, která byla přijata před dvěma až třemi týdny, se projevují. Není důvod je tedy zpřísňovat, je nutné se spíš připravit na řízené rozvolňování, uvedl v pondělí ministr.

Dnes ale šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) řekl novinářům, že vláda bude muset Sněmovnu opět požádat o prodloužení nouzového stavu. Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek uvedl, že Sněmovna o prodloužení stavu nouze s největší pravděpodobností rozhodne ve čtvrtek 19. listopadu.

Vědci: S rozvolňováním je nutné počkat, podíl pozitivních je velký

I přes aktuální snižování počtu zjištěných případů nákazy novým typem koronaviru je nutné počkat s případným rozvolňováním vládních opatření. Rizikem je přetrvávající vysoké procento pozitivních testů, které se pohybuje kolem 30 procent. Shodli se na tom odborníci při dnešní diskusi vědců Nadačního fondu Neuron o současné koronavirové pandemii. Stát by podle nich měl zapracovat především na lepším trasování nakažených.

Na vysoké riziko související s vysokým podílem pozitivních testů poukázal například epidemiolog Petr Smejkal. "Je to strašně vysoké číslo. Ukazuje se, že nám stále velké množství případů uniká," řekl. Problém vidí především ve stagnujících počtech testů a především nedostatečném trasování. "Pořád to neumíme podchytit," zdůraznil.

V současné chvíli tak podle něj není příliš prostoru pro případné rozvolňování protikoronavirových omezení. Podobně se k této otázce staví i další epidemiolog Rastislav Maďar. Uvedl, že vnímá především nutnost návratu dětí do škol, zejména pak z prvního stupně. Kdy však pro tento krok nastane vhodný okamžik, odhadnout nedokázal. "Ještě musíme počkat," dodal. Současné snižování počtu nově nakažených je podle něj výsledkem snížené mobility lidí a tento stav je podle něj nutné ještě po nějakou dobu zachovat. Po rozvolnění opatření očekává znovu nárůst případů nákazy, doporučoval by proto sestavení automatických mechanismů, které by na to reagovaly v rámci případných omezení.

Laboratoře v Česku nyní během exponovaných dnů uprostřed týdne provedou až 45.000 testů, z kraje týdne a o víkendech však toto číslo klesá. Podle ekonoma Jakuba Stainera se tak ukazuje, že testovací kapacity jsou v Česku na dobré úrovni, problémem je však jejich slabé využití. "Je potřeba se zamyslet na pobídkovém systému, který by lidi přesvědčil se nechat testovat," podotkl. Velká část nakažených se podle něj nyní testům vyhýbá, což zvyšuje riziko dalšího šíření viru.

Do budoucna všichni účastníci vědecké diskuse vidí naději v lepší připravenost států i společnosti na další případné vlny pandemie. Jako pozitivní vnímají i vývoj vakcín pro covid-19. K postupnému utlumení šíření viru by pak mohla pomoci i postupná promořenost mladší populace.