"Zastropování cen pro maloodběratele na úrovni šesti Kč za kWh silové elektřiny a tří Kč za plyn významně pomůže, tržní ceny jsou skutečně neúnosné. Strop zároveň neodrazuje od úspor, protože cena zůstane relativně vysoká," uvedl expert na energetiku Jiří Koželouh z Hnutí Duha. "Ale tím pádem je potřeba zacílit vyšší pomoc na lidi, kteří na to nebudou mít. O tom vláda stále jen mluví, místo rychlého nastavení zvýšeného a zjednodušeného příspěvku na bydlení a cílených sociálních slev," dodal Koželouh.

Na to, že pro některé obyvatele zůstanou i zastropované ceny příliš vysoké, upozornil i Jaroslav Bican z Greenpeace. "Je také nutné zajistit, aby zateplování domů či solární střechy byly dostupné i pro nízkopříjmové domácnosti. Je proto důležité, aby vláda nepromrhala peníze z emisních povolenek, které jsou k tomu primárně určeny, na pokrytí zastropování," konstatoval Bican. Zdůraznil, že pro pokrytí aktuálního návrhu na snížení cen energií by měla vláda hledat jiné zdroje - zejména nadměrné zisky energetických firem. "A neriskovat, že obětuje dlouhodobé a systémové řešení krátkodobému," uvedl. Ekologové také vyzvali k odstranění překážek, které podle nich brání rychlejšímu rozvoji komunitní energetiky v Česku.

Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil na maximálně 130 miliard korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát chce na náklady použít mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek.