Zdražování různých komodit nazval po ruském prezidentovi Putinovy ceny. Uprchlická vlna, která dosud do Česka přivedla na 200.000 uprchlíků, většinou žen a dětí, je největší po druhé světové válce, poznamenal.

"České republice nehrozí nebezpečí, které by nás ohrožovalo na životech, protože jsme součástí NATO a EU, bát se nemusíme," uvedl s tím, že konflikt má na Česko přímé i nepřímé dopady, zdražuje se, a Česko čelí "neuvěřitelné uprchlické vlně". "To jsou věci, se kterými se musíme vyrovnávat, pocítíme to všichni, budeme se s tím vyrovnávat příští měsíce, možná roky," uvedl. Zdražování je podle něj přímým dopadem politiky Ruska, Česko tak bude ve spolupráci s Evropskou unií hledat nový energetický mix. Zmínil, že ruský plyn tvoří v české energetice méně podstatných osm procent, do budoucna je ale třeba, aby i toto procento klesalo. Ruská ropa tvoří zhruba polovinu české spotřeby. Je podle něj třeba chovat se racionálně.

"Musíme působit morálně, ale také postupovat v jednotlivých krocích, země musejí ale žít dál," uvedl premiér. Evropa podle něj musí držet všechny sankce, které na Rusko uvalila, a neustoupit.

Masivní uprchlickou vlnu, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, zažívá Česká republika poprvé ve své historii. Podle aktuálních údajů bylo od počátku invaze Ruska na Ukrajinu v Česku zaregistrováno přes 78.000 uprchlíků a ministerstvo vnitra vydalo na 133.000 víz, reálný předpoklad počtu uprchlíků v Česku je ale 200.000. V minulosti přijala ČR (respektive Československo) dvě větší vlny uprchlíků v 90. letech, obě byly z Balkánu. Nejprve po roce 1992 zhruba 3500 lidí z Bosny a Hercegoviny, ze kterých zůstaly v ČR i po ukončení občanské války asi 2000 (lidé z bývalé Jugoslávie přišli do ČR také individuálně a pro legalizaci pobytu použili například rodinné vazby datující se do dob monarchie). Koncem 90. let pak následovala asi tisícovka kosovských Albánců, kteří se po skončení bojů většinou vrátili domů.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už z Ukrajiny uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti. Nejvíce z nich odešlo do Polska, tamní úřady dosud přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států. Přes 230.000 uprchlíků přijalo Maďarsko, následuje Slovensko s více než 185.000 uprchlíky.

Fiala se chce vyhnout přeposílání uprchlíků z ČR dál do EU

Fiala by se chtěl vyhnout přeposílání uprchlíků, kteří přišli do Česka z Ukrajiny napadené Ruskem, do dalších zemí EU. V diskusním pořadu CNN Prima News dnes připomenul, že Česko odmítalo v roce 2015 kvóty přerozdělování i s tím, že relokace mají lidský rozměr, kdy jsou uprchlíci posíláni někam, kam nechtějí. Poznamenal ale současně, že část z příchozích by dál chtěla. Do Česka zatím přišlo na 200.000 lidí z Ukrajiny, další počty se budou podle Fialy odvíjet od situace na anektovaném území.

Fiala zdůraznil, že Evropa po invazi Ruska na Ukrajinu zažívá masivní uprchlickou vlnu. Česko přitom při počtu 200.000 uprchlíků vyčerpalo svou přirozenou absorpční schopnost, ta se počítá jako zhruba dvě procenta populace země. Premiér proto připomenul, že stát požádal EU o modulová stanová městečka. Vláda dnes také v diskusi s hejtmany probere možnosti zvýšení kapacit krajů, obcí, včetně úvah o navýšení příspěvků na ubytování uprchlíků.

Výhodou první vlny příchozích byla podle premiéra skutečnost, že v Česku mají své blízké, kteří jim pomohli. "Nyní přicházejí bez kontaktů," konstatoval s tím, že třeba je využít všech kapacit krajů, obcí, hotelů. "Musíme, bohužel, uvažovat i o výstavbě provizorních ubytování," konstatoval Fiala.

Podle údajů hasičů bylo od počátku invaze Ruska na Ukrajinu v Česku zaregistrováno přes 102.000 uprchlíků, ale reálný předpoklad počtu uprchlíků v Česku je 200.000. Nejvíce lidí, asi 30 procent, registruje Praha.

Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) v sobotu upozornil, že procento uprchlíků, kteří potřebují ubytování, se zásadně zvyšuje. Přichází stále více lidí, kteří nemají v ČR žádné zázemí. Na jihu Čech jich v sobotu bylo už 30 procent. "Znamená to, že na dalších 30.000 uprchlíků bude potřeba stejné ubytovací kapacity jako na prvních 100.000," uvedl na twitteru.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už z Ukrajiny uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti. Nejvíc z nich odešlo do Polska, tamní úřady dosud přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států. Přes 230.000 uprchlíků přijalo Maďarsko, následuje Slovensko s více než 185.000 uprchlíky.

Hejtmani dnes s ministry jednali o nastavení pravidel ubytování uprchlíků

Kraje v pondělí odevzdají vládě písemně aktuální požadavky pro vyrovnání se s uprchlickou krizí, sdělil ČTK po dnešním večerním on-line jednání s hejtmany ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ČTK řekl, že většina požadavků už v zásadě padla na dnešním jednání, v pondělí je shrne Asociace krajů. Hřib chce, aby bylo v krajských asistenčních centrech pro pomoc uprchlíkům dále povinné nosit respirátory kvůli riziku šíření covidu. Vláda dnes podle něj hejtmany informovala o tom, že ubytování uprchlíků by mělo být řešeno ve třech kategoriích, a to podle délky pobytu a kvality ubytování.

"Pro nouzové přístřeší do 30 dnů by byl státní příspěvek 180 korun i se stravou, pro nouzové ubytování do tří měsíců 180 korun bez zahrnutí stravy," uvedl Hřib s tím, že ve druhé kategorii považuje výši příspěvku za nízkou. Pro třetí kategorii - ubytování v rodinách - považuje Hřib za nutné, aby byl příspěvek dostatečně motivační. "Tady jsem zaznamenal, že průzkumy hovoří o 4000 korunách na osobu za měsíc. Pevně doufám, že to bude racionálně stanovená částka, která bude motivovat k tomu ubytování poskytnout," uvedl. Podle šéfa Asociace krajů ČR a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) je především na vládě, aby pro ubytování v rodinách a u soukromníků našla nějaký motivační model.

Stát by měl více podpořit soukromé ubytovatele podle středočeské hejtmanky Peckové Peckové (STAN). Příspěvek by mohli získat například senioři s volnými prostory ve svých domech či samoživitelé, který se třeba snaží uplatit hypotéku, uvedla. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK) si nemyslí, že kraje a obce by měly platit ze svých rozpočtů další náklady na ubytování uprchlíků. "Měli bychom hledat cesty, aby tato věc byla řešena centrálně, protože ve chvíli, kdyby to platily jednotlivé kraje a obce, mohlo by to vést k tomu, že někdo je ochoten zaplatit víc, někdo méně. Výsledkem by byla velká nerovnoměrnost z hlediska ubytování po celé zemi," řekl Netolický.

Hejtmani podle Hřiba se zástupci vlády rozebírali i počty uprchlíků, které by měly jít do jednotlivých krajů. "Bylo představeno, že směrná čísla platí jen pro první dvě kategorie ubytování, to znamená nouzové přístřeší a nouzové ubytování, což doufám, že bude ještě upraveno. Nedává smysl, proč tam nezapočítávat i ubytované v rodinách, protože to má být hlavní preferovaný způsob," uvedl. Hejtmani by podle něj také chtěli, aby obce měly na jednom místě přístup k adresám ubytovaných.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) uvedl, že konkrétní připomínky k chystaným opatřením hejtmani vládě předloží v pondělí večer. Před tím spolu budou hejtmani jednat v pondělí v 18:00, řekl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti). Evidence uprchlíků, aby starostové obcí s rozšířenou působností věděli, kolik Ukrajinců se jim do obce nahlásilo, je podle Špotáka důležitá mimo jiné kvůli tomu, aby se nezneužívaly dotace na pobyt. Také podle hejtmanů Zlínského kraje Radima Holiše a Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka (oba ANO) by stát měl akutně pracovat na evidenci uprchlíků z Ukrajiny, aby bylo jasné, kolik jich v daném kraji je a kde se nacházejí.