Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fiala tvrdí, že Evropská unie nedosáhla v otázce nelegální migrace dostačujícího pokroku

Petr Fiala
Petr Fiala
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Premiér Petr Fiala tvrdí, že Evropská unie nedosáhla v otázce nelegální migrace dostačujícího pokroku a stojí teprve v polovině cesty. Migrační pakt v pondělí před plánovaným setkáním s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou označil za nedostatečný krok.

Podle Fialy se tato neformální skupina chystá připravit společný dopis, který by byl adresován Evropské komisi. Tento dopis by měl být připraven někdy během května. Fiala před novináři zdůraznil, že se mu podařilo přesvědčit více států, aby se k této iniciativě připojily. Podle něj je signál toho, že se 15 až 19 států chce aktivně angažovat v řešení problému nelegální migrace, již významným krokem vpřed.

Fiala uvedl, že Evropské státy zjistily, že nejsou schopny účinně bojovat s nelegální migrací, pokud ji řeší pouze na svém území. Proto je cílem prosadit konkrétní návrhy, jak předcházet nelegální migraci, jako je vytvoření bezpečných zón ve třetích zemích, uzavírání strategických partnerství s tranzitními státy nebo vytvoření návratových center. Fiala uvedl několik příkladů úspěšné spolupráce, jako je dohoda mezi Velkou Británií a Rwandou nebo Itálií a Albánií.

Existují však politici, kteří mají pochybnosti o takovém postupu. Někteří zastávají názor, že externalizace migračních procesů je v rozporu s Migračním paktem, který byl přijat Evropským parlamentem.

Evropští poslanci v dubnu schválili reformu azylového systému Evropské unie. Po letech diskusí a sporů tak poslanci odsouhlasili dohodnutý kompromis, který výrazně zpřísní současné předpisy týkající se migrace do EU. 

Europoslanci schválili deset legislativních textů týkajících se reformy evropské migrační a azylové politiky, které byly dohodnuty s členskými státy EU loni v prosinci.

Nařízení o řízení azylu a migrace stanoví, že zemím EU, které se potýkají s migračním tlakem, pomohou ostatní členské státy buď přemístěním žadatelů o azyl na své území, finančními příspěvky nebo provozní a technickou podporou. Taktéž se aktualizují dublinská pravidla, která určují, který členský stát je odpovědný za posuzování žádostí o mezinárodní ochranu.

Nařízení o krizových situacích a vyšší moci stanoví mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu migrantů a zajišťuje podporu pro členské státy čelící výjimečnému přílivu migrantů. Nová pravidla se také věnují "zneužívání" migrantů třetími zeměmi nebo nepřátelskými nestátními subjekty s cílem destabilizovat EU.

Osoby, které nesplňují podmínky pro vstup do EU, budou před vstupem podrobeny prověřovacímu postupu včetně identifikace, sběru biometrických údajů a zdravotních a bezpečnostních kontrol po dobu nejvýše sedmi dnů.

Europoslanci rovněž schválili nová pravidla o centralizovaném systému pro informace o odsouzeních (ECRIS-TCN).

Členské státy budou muset zajistit rovnocenné normy přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o bydlení, vzdělávání či zdravotní péči. Registrovaní žadatelé o azyl budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Podmínky omezení svobody pohybu budou regulovány s cílem odradit žadatele od sekundárních pohybů po EU. 

Nový rámec pro znovuusídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů umožní členským státům dobrovolně přijímat uprchlíky uznané OSN ze třetích zemí, kteří by cestovali na území EU legálním, organizovaným a bezpečným způsobem.

Tento balíček musí ještě formálně schválit členské státy, a nové zákony vstoupí v platnost po jejich zveřejnění v Úředním věstníku EU, začnou se uplatňovat za dva roky. 


 
 
 

Témata:  uprchlíci Petr Fiala

Aktuálně se děje

18. června 2024 17:36

17. června 2024 18:30

Univerzita nesouhlasí s odložením případu střelby na FF UK

Univerzita Karlova (UK) v pondělí podá stížnost proti policejnímu usnesení o odložení případu tragického prosincového útoku v budově Filozofické fakulty. Při střelbě zemřelo 14 lidí.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy