reklama

Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.

Podle plánu by se nový kurzarbeit měl zavést od listopadu. Navázal by na nynější kurzarbeitový program Antivirus, který zatím pokrývá období od 12. března do konce října. "Je mimo jiné důležité upřesnit, podle jakých kritérií se bude rozhodovat o aktivaci kurzarbeitu v konkrétním odvětví a regionu a jaké ekonomické ukazatele prokážou, že zásah vyšší moci měl dopad na konkrétního zaměstnavatele," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Komora apeluje na vládu, aby již začala připravovat nařízení, kterým kurzarbeit od listopadu aktivuje.

Podle návrhu by vláda mohla kurzarbeit zavést, pokud by ve třech měsících po sobě meziročně přibylo nezaměstnaných o víc než 15 procent a bylo by jich minimálně 400.000. Kabinet by k nové podpoře v částečné zaměstnanosti mohl přistoupit i při pandemii, kyberútoku, přírodní pohromě či v jiné mimořádné situaci, která by ohrozila ekonomiku. V nařízení by stanovil, po jakou dobu či v jakém odvětví a regionu se bude příspěvek poskytovat.

Návrh podle Hospodářské komory neřeší situace, kdy se provozy zcela uzavřou. Vláda například na jaře nařídila uzavřít restaurace nebo obchodní centra a kvůli tomu musely svou činnost přerušit i navazující provozy a firmy. "Předpokládáme, že pro tyto situace bude v budoucnu operativně spouštěna obdoba dnešního programu Antivirus - režim A. Ministerstvo by proto mělo alespoň deklarovat, třeba v důvodové zprávě, že je připravené řešit i takovéto mimořádné situace," Dlouhý.

Svazu obchodu a cestovního ruchu se pak nelíbí, že by zaměstnancům měla být vyplacena podpora do pěti pracovních dnů od jejího vyplacení zaměstnavateli. Problém by to prý mohl být zejména u firem s více než tisícem lidí. "Navrhovaná pětidenní lhůta totiž může obsahovat sobotu, neděli i státní svátky. Proto jsme ministerstvu navrhli prodloužit ji na deset kalendářních dnů," uvedl viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Upozornil také, že v návrhu chybí možnost spuštění kurzarbeitu pro konkrétní firmy. "Mohou nastat situace, kdy nějaká mimořádná okolnost - živelní pohroma nebo sankce vůči nějaké zemi - dostanou do problému pouze jednu či několik firem a sektorová či regionální aktivace kurzarbeitu nebude dávat smysl," dodal Prouza.

Pracovníci na kurzarbeitu by podle návrhu MPSV mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Člověk by ale musel v týdnu odpracovat aspoň dvě pětiny pracovní doby, tedy třeba dva z pěti dnů. Peníze od státu by se započítávaly na důchod.

Loading...
reklama