Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lékárníci: Maximální ceny léků se nevalorizují, výrobci je radši dodají jinam

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Maximální ceny a úhrady od pojišťoven se v ČR téměř nevalorizují. Výrobci je proto někdy raději dodávají do jiných zemí a v tuzemsku pak chybí. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci České lékárnické komory (ČLnK) ke Světovému dni lékáren. V Česku je registrováno kolem 8000 léků. Loni zdravotní pojišťovny podle analytické společnosti IQVIA nakoupily léky na předpis asi za 78 miliard korun a lidé si nakoupili volně prodejné léky v lékárnách za dalších asi 1,6 miliardy Kč.

V současné době rostou ceny energií a dalších nákladů výrobců, vysoká je i inflace. "Nic z toho se žádným způsobem nepromítá do ceny a úhrady léků. Pro výrobce to může být velmi problematické," řekl prezident ČLnK Aleš Krebs. V ČR je u každého léku na předpis stanovená jako maximální cena, za kterou ho mohou lékárny prodávat, a je stanovená úhrada, kterou za něj platí zdravotní pojišťovny. Rozdíl mezi úhradou a cenou v lékárně pacienti doplácejí.

U řady léků se přitom podle Krebse cena měsíční terapie pohybuje i kolem deseti či 20 korun. Může se proto podle něj stát, že se výrobcům za dané ceny výroba nevyplatí. "V ČR je velmi nízká cenová hladina u léků na recept. Pokud výrobce může lék prodat v zemi, kde za něj utrží víc, tak to udělá," dodal.

Celková částka, kterou systém veřejného zdravotního pojištění vydává za běžné léky na předpis, se přitom podle komory za posledních 20 let prakticky nezměnil. Ceny jednotlivých léků naopak často klesají, protože na trh po skončení patentové ochrany vstupují jejich levnější varianty se stejnou účinnou látkou.

Dodávky do jiných zemí jsou jedním v důvodů možného výpadků léků v lékárnách. Někdy léky mohou chybět také z výrobních důvodů, protože se v nich obsažená účinná látka vyrábí třeba v jediné továrně nebo je spotřeba jiná, než výrobce očekával. Například letos v zimě se podle Krebse vyrobila antibiotika používaná na respirační infekce, které jsou běžné v době chřipkové epidemie, tedy od prosince do února. Kvůli uvolnění covidových omezení se ale tyto nákazy objevovaly ještě v dubnu či květnu a léky už dostupné nebyly.

"U některých základních léků se vracíme před rok 1989 a držíme tříměsíční zásobu. Výpadky jsou časté, dlouhodobé a jsou to i život zachraňující léky," popsal nemocniční lékárník a člen představenstva komory Lukáš Láznička.

Většina léků má podle lékárníků dostupnou alternativu se stejnou účinnou látkou. Některé zase umí lékárníci vyrobit na objednávku z jednotlivých surovin. Dlouhodobě tak vyráběli například náhradu antibiotické masti na předpis framykoin, která se používá k léčbě kožních infekcí, poranění či popálenin, nebo očních kapek opthalmo-septonex pro léčbu zánětů spojivek.

Témata:  léky lékárny

Související

Aktuálně se děje

28. února 2026 11:27

Saharský prach: Jak je možné, že se dostane až do Česka?

Saharský prach je přírodní jev, který každoročně ovlivňuje nejen africký kontinent, ale také Evropu, Ameriku a dokonce i oblasti vzdálené tisíce kilometrů od svého původu. Tento jemný prach, nesený větrem z největší pouště světa, hraje zásadní roli v klimatických procesech, ovlivňuje kvalitu ovzduší a dokonce podporuje život v oceánech. Jak ale tento fascinující přírodní úkaz vzniká a jaké důsledky má pro globální ekosystémy?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš: Írán je hrozba pro EU. Na eskalaci reaguje i opozice

Čeští politici s napětím sledují eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde společné síly Spojených států a Izraele zasáhly strategické cíle na íránském území. Předseda vlády Andrej Babiš označil tento krok za pochopitelný, přičemž zdůraznil, že nekontrolovaný jaderný ambice Teheránu a jeho podpora mezinárodního terorismu představují přímou hrozbu nejen pro stabilitu regionu, ale i pro bezpečnost celé Evropy.