Premiéra v něm žádá o jednání věnované financování zdravotní péče. Text dopisu dnes lékařská komora poskytla ČTK. Podle ministerstva zdravotnictví i premiéra je růst úhrad o osm procent maximem.

"V současné složité společenské, bezpečnostní i epidemické situaci by naším společným cílem mělo být zabránit destabilizaci českého zdravotnictví," uvedl Kubek v dopise. "Osm procent je málo a navíc upozorňuji, že odborníci, kteří se v ČLK úhradami zabývají, garanci tohoto ministerstvem avizovaného nárůstu úhrad v návrhu vyhlášky ani nevidí," napsal také v dopise s datem 29. září.

Vyhláška o úhradách zdravotní péče by měla podle Kubka vycházet ze závěrů dohodovacího řízení mezi pojišťovnami a zástupci poskytovatelů zdravotních služeb. O úhradách péče jednalo sedm zdravotních pojišťoven se zástupci 14 segmentů zdravotní péče v první polovině letošního roku. Dohodu nakonec uzavřelo deset z nich. Dohoda nebyla uzavřena v segmentech poskytovatelů mimolůžkových ambulantních specializovaných služeb, poskytovatelů mimolůžkových laboratorních a radiologických služeb, poskytovatelů následné lůžkové péče a poskytovatelů akutní lůžkové péče. ČLK podle Kubka žádné "nevýhodné dohody" nepodepsala.

Původní návrh ministerstva zdravotnictví počítal s meziročním růstem pro každý segment průměrně o čtyři procenta, ministerstvo ho následně zvýšilo na osm procent. "Ani tento návrh však zdaleka nekompenzuje poskytovatelům zdravotních služeb, včetně soukromých lékařů, růst nákladů," uvedl Kubek. I zdravotníci, ambulantní lékaři či nemocnice se podle něj musí vyrovnat s růstem cen veškerého zboží a služeb.

"Zvýšení úhrad o osm procent odpovídá očekávané inflaci na příští rok, je výsledkem dohodovacího řízení a maximem toho, co si státní rozpočet může dovolit," sdělil ČTK premiér Fiala. Stejně se vyjádřil i mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. "V době dohodovacího řízení se inflace pro rok 2023 predikovala ve výši 4,4 procenta, čemuž odpovídal růst úhrad o čtyři procenta. V současné době se inflace pro příští rok odhaduje ve výši 8,8 procenta, čemuž pak odpovídá růst úhrad o osm procent," uvedl Jakob.

Soukromým lékařům podle Kubka na provoz nikdo nepřispěje, jejich jediným zdrojem příjmů jsou právě úhrady od zdravotních pojišťoven. "S ohledem na meziroční míru inflace cca 17 procent nemohou ani soukromí lékaři při katastrofálním nedostatku zdravotnického personálu, kterému jsme čelili již před epidemií a který se neustále prohlubuje, ignorovat oprávněné požadavky zaměstnanců ve zdravotnictví na zvyšování tarifních platů a mezd o 15 procent," dodal Kubek.