Lipavský považuje za důležité pokračovat v opatřeních proti Rusku, ať už kvůli ilegální anexi ukrajinských oblastí, nebo kvůli válečným zločinům. Ohledně dalších sankcí existuje podle něj několik otevřených otázek.
Státy EU přijaly šest přímých balíků sankcí, poslední sada postihů pak byla schválena v červenci - o té ale představitelé Evropské komise nehovoří jako o sedmém balíku sankcí, nýbrž jako o zpřesnění do té doby přijatých postihů. Tato sada se týkala zákazu dovozu ruského zlata a omezení vývozu produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířily se též postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem.
"Česká republika přišla a podpořila myšlenku zřízení mimořádného tribunálu pro zločin agrese," poznamenal Lipavský. "Dnes nemáme mechanismus, jak jednoznačně právně určit agresi z hlediska toho, jak ji definuje Charta OSN," dodal. Ruské vedení by podle něho mělo za činy vůči Ukrajině nést odpovědnost.
Další zpřísňování sankcí podporuje i Slovensko. Káčer popsal výzvu, kterou přináší útok Ruska na suverénní stát, za obrovskou nejen pro Slovensko, Česko či EU, ale globálně. Vítězství Ukrajiny je podle něj klíčové. "Bez svobodné Ukrajiny bez okupantů nebude v Evropě stabilita," dodal bývalý slovenský velvyslanec v ČR.
Káčera následně přijal na zámku v Lánech také prezident Miloš Zeman. Setkání se podle fotografie na twitteru mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka zúčastnil ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák nebo český velvyslanec na Slovensku Tomáš Tuhý.
