Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Měly by se změnit pravomoci prezidenta? Průzkum ukázal, jak to vidí Češi

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Pro zachování současných ústavních pravomocí prezidenta jsou tři pětiny Čechů. Vyplývá z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Proti minulému šetření z března 2018 se tento podíl statisticky významně nezměnil. Významně se nezměnil ani podíl těch, kteří si přejí nějakou změnu, a to jak rozšíření, tak zúžení prezidentských pravomocí. Pro rozšíření pravomocí je 14 procent občanů, pro zúžení zhruba pětina.

Více než polovina občanů dle CVVM míní, že by český prezident měl mít pravomoc udělit amnestii, milost či zmírnit trest odsouzeným osobám, a to samostatně. Pro souhlas ještě jiné politické instituce je více než třetina dotázaných a necelá desetina uvedla, že udělení amnestie, milosti a zmírnění trestu odsouzeným osobám v pravomoci prezidenta mít nemá. Proti březnu 2018 mírně posílil názor, že by prezident měl v této věci rozhodovat samostatně.

"Má tak v současnosti nejvyšší podporu za celou dobu sledování, tj. od roku 2004," uvedli autoři průzkumu. Naopak podíl těch, kteří by vyžadovali souhlas jiné instituce, klesl a za dobu sledování je nejnižší.

V porovnání s předchozím šetřením letos stoupl také počet těch, kteří míní, že by prezident měl mít pravomoc zastavit soudní řízení proti obviněným, a to samostatně. Pro tuto variantu se vyslovilo 32 procent lidí, 36 procent by vyžadovalo souhlas jiné politické instituce a podle 28 procent by udělení amnestie, milosti a zmírnění trestu odsouzeným osobám vůbec nemělo v pravomoci prezidenta být.

Pravomoc jmenovat a odvolávat rektory veřejných vysokých škol a jmenovat profesory přisoudilo prezidentovi 32 procent lidí. Z časového hlediska posílil názor, že prezident by tuto pravomoc neměl mít, a naopak klesl podíl těch, kteří by to podmínili souhlasem jiné instituce.

S tím, aby prezident zcela samostatně propůjčoval a uděloval státní vyznamenání, souhlasí asi dvě třetiny českých občanů, 29 procent si myslí, že by tak měl činit pouze se souhlasem jiné politické instituce a podle tří procent by prezident tuto pravomoc mít neměl.

Dále by téměř tři čtvrtiny lidí chtěly, aby pravomoc prezidenta rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vyhlásit nové volby byla vyhrazena jen pro výjimečné případy dané Ústavou. Více než desetina by prezidentovi dovolila použít ji kdykoli podle svého uvážení a přibližně dvacetina uvedla, že je proti existenci této pravomoci. Pro aktuálně platnou ústavní možnost prezidenta vetovat zákon, o němž znovu hlasuje a může jej proti vetu prezidenta potvrdit Poslanecká sněmovna, se vyslovila o málo více než polovina dotázaných. Alternativnímu řešení, že by prezident mohl vetovat zákony s konečnou platností, je otevřena více než čtvrtina českých občanů.

Co se týče role prezidenta při jmenování soudců Ústavního soudu, nejpočetnějších 46 procent lidí se přiklání k tomu, aby hlava státu jmenovala všechny soudce se souhlasem jiného ústavního činitele. Čtvrtina populace si přeje, aby prezident sám jmenoval jen část ústavních soudců a 12 procent dotázaných je pro systém, kdy prezident jmenuje všechny soudce sám.

Témata:  prezident ČR průzkumy Pražský Hrad amnestie Češi

Související

Aktuálně se děje

6. června 2025 17:28

Rozchod přes esemesku je totální dno. Tohle se Veronice Žilkové líbit nebude

Kolem osoby Veroniky Žilkové se v posledních dnech objevily spekulace ohledně možné nové lásky, ačkoliv to před časem vypadalo, že na muže definitivně zanevřela. Herečka každopádně mlží, takže jejím posledním známým partnerem zůstává hudebník Josef Holomáč. Ten se nyní rozhodl říct svou pravdu o jejich rozchodu. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Bitcoin automat

Bizarní bitcoinová kauza ministerstva spravedlnosti pokračuje: Dealer podal trestní oznámení

Odsouzený obchodník s drogami Tomáš Jiřikovský, který se v posledních měsících dostal do centra pozornosti kvůli darování bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun českému státu, nyní tvrdí, že je kvůli úniku citlivých informací ohrožen na životě. V trestním oznámení, do nějž nahlédl deník Právo, obviňuje z odpovědnosti Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Podle něj právě z těchto institucí měly uniknout neveřejné informace k médiím.