Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mnozí ředitelé ZŠ a MŠ v Praze by zavření škol uvítali

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Možné uzavření škol, které zvažuje vláda, by mnozí ředitele pražských škol, vzhledem k epidemiologické situaci v zemi, uvítali. Někteří však kritizují to, že se o možných změnách, které by měly případně platit od 1. března, dozví na poslední chvíli. Řekli to dnes ČTK.

"Vadí mi, že dva dny před tím, než děti měly po jarních prázdninách opět nastoupit do školy, nám nikdo nedal vědět, zda je tedy máme učit dálkově, nebo ve škole," řekla ČTK ředitelka ZŠ Slovenská v Praze 2 Hana Žampová. Prvňáci a druháci z této školy navíc mají nyní mnohé materiály ve škole. K tomu, aby si je žáci vzali domů, je kvůli prázdninám nebylo možné vyzvat. Škola tak bude muset zařizovat distribuci školních materiálů. Samotná distanční výuka už podle Žampové problém nebude. "Už jsme na to zvyklí," řekla.

S náhlým uzavřením škol však budou spojené provozní problémy. Školy mají totiž pro své jídelny nakoupené potraviny na obědy. Například ZŠ Zárubova v Praze 12 podle její ředitelky Dagmar Bolfové by případně potraviny darovala sociálním službám v městské části. "Jídlo vyhazovat nechceme, takže bychom ho jako loni rozdali. Peníze nám za to ale už nikdo nevrátí," řekla.

Uzavření mateřských škol by kvůli epidemiologické situaci uvítala třeba ředitelka ZŠ a MŠ na náměstí Svobody v Praze 6 Michaela Rybářová. "V mateřských školách v Praze 6 teď covid řádí, a to jak mezi dětmi, tak mezi personálem. Takže bychom s kolegy velmi přivítali, kdyby školky byly zavřené," řekla. Podobně se Rybářová vyjádřila i k distanční výuce žáků nejnižších ročníků ZŠ. "Dokud nebudeme naočkovaní, tak bychom uvítali výuku na dálku, a to i v těchto třídách," doplnila. Od ledna byly podle ředitelky školy v karanténě dvě celé třídy a několikrát i jednotliví žáci prvního a druhého ročníku, kteří školu dosud navštěvovali.

Kvůli možné změně typu vyučování si dnes žáci školy v Praze 6 berou s sebou domů všechny potřebné pomůcky. Od 1. března mají v této škole jarní prázdniny a na přípravu dálkové výuky bude proto více času. Jsou na ni však podle Rybářové nachystaní dobře. Dálkově se budou žáci učit všechny základní předměty jako čtení, psaní a počítání nebo prvouku. Mnozí učitelé plánují zařadit i výchovné předměty, kdy si spolu s žáky zacvičí nebo si společně do mikrofonu zazpívají.

Dálková výuka je podle odborníků pro malé žáky náročná. Dlouhodobé učení přes internet by podle ředitelky Bolfové bylo pro nejmenší žáky neúnosné. Dětem podle ní bude chybět sociální kontakt a hrozí ztráta základních školních návyků. Podobně se již dříve vyjádřily ředitelka ZŠ a MŠ Věry Čáslavské v Praze 6 Helena Patáková a ředitelka ZŠ Tusarova v Praze 7 Monika Nezbedová. Shodly se, že v nižších ročnících vznikají mezi žáky při výuce na dálku rozdíly v úrovni znalostí, protože podpora od rodičů při učení se liší.

Podle oslovených ředitelů je chybou, že se učitelé mohou k očkování proti covidu-19 registrovat až od konce února. Vakcinace pracovníků škol podle nich měla začít už dříve. Většina pracovníků školy totiž má o očkování zájem. Podle Rybářové se k očkování chce přihlásit asi 90 procent zaměstnanců. V ZŠ Zárubova je prozatímní zájem jen o málo menší.

Vláda podle čtvrtečního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá s uzavřením školek a všech škol včetně speciálních a dětských skupin. Otevřené by měly být jen pro děti pracovníků záchranných složek.

Témata:  školky školství

Související

Aktuálně se děje

12. září 2025 9:29

Richard Krajčo přiznal vážný problém. Ohrožuje jeho veřejné vystupování

Richard Krajčo přiznal poměrně vážný problém, který ohrožuje jeho veřejné vystupování. Dobrou zprávou pro fanoušky kapely Kryštof a jeho hereckých výkonů je, že se ho snaží řešit. Není to ale tak jednoduché. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.