Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mrazivé počasí zničilo většinu úrody v Česku

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Letos se v Česku kvůli intenzivním mrazům místo očekávaných 138 000 tun ovoce očekává sklizeň pouze kolem 30 300 tun. Sdělil to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na tiskové konferenci v Praze po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek. 

Ministerstvo zemědělství (MZe) je připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství pro všechny postižené pěstitele, a materiál k tomuto účelu má být předložen vládě v úterý.

Ministr zdůraznil, že prioritou budou ovocnáři, přičemž se zaměří zejména na ty, kteří utrpěli škody přesahující 50 procent. Agrární komora navíc požaduje finanční pomoc i pro pěstitele zeleniny a brambor kvůli mrazům.

Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla zaznamenána v roce 2011, kdy činila 101 249 tun. Program na řešení rizik a krizí v zemědělství byl dosud aktivován třikrát - v letech 2017, 2019 a 2021.

Ministr Výborný uvedl, že zatím není jasné, kolik peněz bude v rámci programu k dispozici pěstitelům, ale ambicí je rozsah 70 až 100 milionů korun. MZe také pracuje na žádosti o podporu z Evropské unie.

Noční mrazy také poškodily obiloviny, pícniny, mák a rozkvetlou řepku. Podobné mrazy postihly i sousední země - Německo, kde bylo zejména postiženo Sasko a Braniborsko, a na Slovensku, kde odhady ukazují, že škody činí přibližně 30 procent úrody.

Témata:  ovoce

Související

Aktuálně se děje

12. září 2025 9:29

Richard Krajčo přiznal vážný problém. Ohrožuje jeho veřejné vystupování

Richard Krajčo přiznal poměrně vážný problém, který ohrožuje jeho veřejné vystupování. Dobrou zprávou pro fanoušky kapely Kryštof a jeho hereckých výkonů je, že se ho snaží řešit. Není to ale tak jednoduché. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.