Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na ministerstvu zahraničí vzniklo oddělení vědecké diplomacie

Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Na ministerstvu zahraničí 1. dubna vzniklo oddělení vědecké diplomacie, vede ho Kateřina Joselová. Cílem je podpořit vědeckou a technologickou spolupráci mezi Českou republikou a dalšími státy. Na dnešním briefingu to novinářům řekli náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS) a ředitel odboru ekonomicko-vědecké diplomacie Marek Svoboda. Právě pod jeho odbor čtyřčlenné oddělení patří.

Česko má aktuálně čtyři vědecké diplomaty ve Washingtonu, v Tel Avivu, Tchaj-peji a Bruselu. Tři místa jsou sdílená s úřadem vlády, čtvrté, v Bruselu, patří přímo pod ministerstvo zahraničí. Aktuálně nejsou ambice rozšiřovat počet vědeckých diplomatů, změnila se ale předvýjezdová příprava všech ostatních diplomatů, zejména ekonomických, kterých je zhruba 120. I oni se mají zaměřit na vědeckou diplomacii.

Na školeních se kromě ministerstva zahraničí podílí úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09), jež má podle Kozáka vazby na výzkumné instituty, výzkumná centra či univerzity.

Podle Svobody jsou vědeckými diplomaty čtyři stěžejní země pokryté. "Pokud v budoucnu zjistíme, že je někde obrovský potenciál na rozšíření, spíše bych to viděl moderní cestou - najmout si někoho místního, jako to třeba dělají Britové nebo jiné státy," uvedl. Šetří to podle něj náklady a jde o efektivnější řešení. "Jsou to lidé, kteří jsou zapojeni do místního systému a mají o něm know-how," poznamenal.

Kromě zapojení ostatních diplomatů do odvětví se také aktualizovala mapa oborových příležitostí, jež byla převedena z papírové podoby do internetové a je v ní více akcentována i právě vědecká diplomacie. Zároveň zástupci ministerstva začali jezdit po regionech a hovořit s firmami, výzkumnými instituty či univerzitami o jejich potřebách a zájmech.

Podle Kozáka je setkávání diplomatů se zástupci výzkumných center pravidelné, připomněl například loňskou konferenci o vodíkových technologiích. Další odvětví, v nichž se spolupráce nabízí, jsou podle něj například vesmír, zdravotnictví, automobilový průmysl, laserová infrastruktura, obranný výzkum nebo kybernetická bezpečnost.

Zástupci resortu by mohli v září vyrazit pro inspiraci například do Švédska, kde má tamní technologická univerzita vlastní organizaci, jež podporuje místní spin-off firmy. "Jsou schopni u svých studentů nebo zaměstnanců pomoci od prvotního nápadu až po realizaci," poznamenal Kozák.

Do letošního léta je podle Svobody jedním z hlavních cílů nového oddělení zmapovat možnosti spolupráce. "Bude to vycházet i z potřeb rozjetých věcí, které jednotlivé instituce a hráči mají," poznamenal. Poté je potřeba propojit české subjekty s partnery v zahraničí. Jednotlivé ambasády a diplomaté by podle Svobody měli také sbírat poznatky o tom, co funguje v zahraničí, a případně o tom informovat tuzemské subjekty.

Témata:  Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Související

Aktuálně se děje

10. května 2025 17:37

Dubnové počasí utvrdilo meteorology v tom, čeho se obávali. Situace se stále zhoršuje

Podle nejnovější zprávy služby Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provozuje Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,96 °C, což je o 0,60 °C více než průměr za období 1991–2020. Tato hodnota znamená zároveň, že globální teplota zůstává 1,51 °C nad úrovní předindustriální éry (1850–1900).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy