Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obyvatel ČR loni přibylo jen díky migraci, zemřelých bylo nejvíce od války

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Karel Bařina, EuroZprávy.cz

Loni zemřelo v České republice 139.900 lidí, nejvíce od konce druhé světové války a proti roku 2020, tedy prvnímu roku epidemie koronaviru, o 10.600 více. Počet zemřelých pak převýšil počet narozených o 28.100. Šlo o nejhlubší přirozený úbytek populace České republiky od roku 1918, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

Díky migraci podle něj ale obyvatel ČR loni přibylo o 21.900 na 10,516 milionu. Údaje statistiků za rok 2021 jsou ale předběžné a navazují na výsledky sčítání obyvatel, domů a bytů k 26. březnu 2021.

Loni v březnu ČSÚ oznámil, počet obyvatel ČR se v roce 2020 zvýšil o 7838 na 10,702 milionu. Jan Dehner z krajské správy ČSÚ v Ostravě dnes ČTK řekl, že úřad udělal zpětně administrativní úpravu počtu obyvatel k 1. lednu 2021 tak, aby byl v souladu s výsledky loňského sčítání lidu. Tato úprava statistik se dělá vždy jednou za deset let.

"Příčinou populačního růstu během roku 2021 bylo pouze kladné saldo zahraničního stěhování, když počet přistěhovalých převýšil počet vystěhovalých o 50.000," uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Loni se v Česku narodilo 111.800 dětí, meziročně o 1600 více. K nárůstu přispěl vyšší počet druhorozených dětí, zatímco prvorozených a dětí třetího či vyššího pořadí bylo proti roku 2020 méně. Plodnost žen byla podle statistiků loni nejvyšší za 30 let. Podle jejich předběžných výsledků dosáhla 1,83 dítěte na jednu ženu v reprodukční věku od 15 do 49 let, tedy nejvíce od roku 1992. "Je to ukazatel, který udává průměrný počet narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku při zachování situace z loňského roku," doplnila pro ČTK Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Počet zemřelých loni v porovnání s průměrem let 2015 až 2019 stoupl podle statistiků o čtvrtinu. Výrazný meziroční nárůst tak byl podruhé v řadě, když v roce 2021 se zvýšil o osm procent, uvedli statistici. Nejvíce úmrtí podle nich bylo loni v březnu a lednu a s ohledem na věkové kategorie nejvíce lidí zemřelo ve skupině 75 až 79 let. Opět klesla naděje na dožití, při narození v roce 2021 se podle předběžných výsledků snížila na 74,1 let u mužů a 80,5 let u žen. "Za uplynulé dva roky s pandemií covidu-19 tak klesla již o 2,2, respektive 1,6 roku," doplnili statistici.

"Pandemie koronaviru je jednou z hlavních příčin dosažení smutného rekordu. Přirozený úbytek populace byl v loňském roce nejvyšší v historii naší země od jejího vzniku v roce 1918," říká v komentáři pro EuroZprávy.cz hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

"V loňském roce se uskutečnilo 46 778 sňatků, což bylo o 1 363 více než v předešlém roce. Rovněž došlo k mírnému úbytku počtu rozvodů, kterých se konalo 21 107. Podíl dětí narozených mimo manželství se nezměnil a pohyboval se ve výši 48,5 procenta. Je však zajímavé, že plodnost dosáhla na nejvyšší úroveň od roku 1992. Na jednu ženu tak připadá 1,83 dítěte," dodává.

Za úbytkem obyvatel je zpřesnění počtu při sčítání, objasnili statistici

Za loňským úbytkem obyvatel Česka je zpřesnění jejich počtu díky sčítání lidu. Při něm se započítávají lidé, kteří v ČR žijí, ne nahlášení jako obvykle. Rozdíl v číslech z jednotlivých let objasnili statistici. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejnil údaje za minulý rok. Vycházel právě z výsledků cenzu. Česko tak mělo loni zhruba 10,5 milionu obyvatel. Předloni, kdy se využily registry, to bylo 10,7 milionu.

"Sčítání lidu také slouží ke zpřesnění počtu obyvatel. Má poskytnout reálný obrázek o obyvatelích, kteří v ČR žijí, nejenom o těch, kteří zde mají registrovaný pobyt. V demografické statistice se stává to, že při vystěhování se část obyvatel - občanů ČR i cizinců - neodhlašuje. Díky tomu je stále vedeme v počtu obyvatel v mezidobí mezi dvěma sčítáními. Sčítání tak o tyto ´mrtvé duše´ početní stav očistí," řekla ČTK Terezie Štyglerová z ČSÚ.

Při sčítání hraje roli obvyklý pobyt. Bilancují se také přírůstky počtu díky narozeným a přistěhovaným, ale i úbytky počtu u zemřelých a vystěhovaných. Výsledné množství obyvatel se pak přizpůsobí definici, která se používá při každoroční statistice, přiblížila Štyglerová. "Nové sčítání způsobí vždy zlom," dodala statistička. Podotkla, že údaje tak nejsou úplně srovnatelné.

Podle statistiků se loni ve skutečnosti počet obyvatel zvedl o 21.900, a to jen díky příchodu cizinců. Těch se do Česka přistěhovalo na 50.000. Nejvíc z nich pocházelo z Ukrajiny, a to 28.400. Bez migrantů by ČR vymírala. Zemřelých bylo totiž minulý rok výrazně víc než narozených. Zemřelo nejvíc lidí od druhé světové války. Celkem jich bylo 139.900. Důvodem byla covidová epidemie. Minulý rok se narodilo 111.800 dětí.

Po upřesněných datech ze sčítání se počet obyvatel loni podle ČSÚ snížil ve všech krajích. Štyglerová podotkla, že pokles nebyl v regionech rovnoměrný. Dodala, že největší roli hrálo zpřesnění v Praze, kde znamenalo pokles o téměř šest procent. Nejméně se projevilo naopak v Moravskoslezském kraji. Pořadí krajů se ale nezměnilo. Nejvíc lidí dál žije ve Středočeském kraji, a to téměř 1,39 milionu. Následuje Praha s více než 1,27 milionu a Jihomoravský kraj s více než 1,18 milionu.

Témata:  Česká republika úmrtí

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2024 12:53

Počasí: Hrozí ledovka a může být silná, varují meteorologové

Zimní počasí má sice v následujících hodinách opět ustoupit podzimu, ale ještě v noci a zítra může dělat potíže. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před ledovkou. Může jít o vrstvu až dvou milimetrů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy