Stanjura její kritiku odmítl. Poukazoval například na to, že dopady války jsou mnohem širší a zahrnují víc položek. Novelu státního rozpočtu projednávají poslanci dnes ve druhém čtení, kdy mohou navrhovat přesuny peněz. Návrhy předložili v objemu desítek miliard Kč.

Schillerová obvinila vládu z bezprecedentní arogance. Stanjura podle ní už v době předkládání státního rozpočtu věděl, že válka na Ukrajině mu bude vytvářet dýmovou clonu a že aktualizace rozpočtu bude skrývat za tento konflikt. To ale Stanjura odmítl a poukázal na to, že vláda letošní rozpočet předkládala do Sněmovny 11. února, zatímco Rusko vtrhlo na Ukrajinu až 24. února. "Já nevím, jestli to Putin oznámil dopředu hnutí ANO, že už to věděli dopředu u rozpočtu. Já myslím, že ne," poznamenal. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že s novelou rozpočtu pokračuje zadlužování státu. Stejně jako Schillerová obvinil vládu z toho, že rezignovala na úspory.

Stanjura v reakci na to připomněl svá dřívější slova, že podpoří rozumné pozměňovací návrhy, které povedou k úsporám. Podotkl však, že žádné takové zatím nenašel, protože opoziční návrhy vedou pouze k navýšení deficitu.

Vládní novela letošního státního rozpočtu zvyšuje schodek z 280 miliard na 330 miliard korun. Vláda navrhla změny v rozpočtu hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské vojenské invaze na Ukrajinu i kvůli růstu cen, hlavně energií. Stanjura připomněl, že novelu Sněmovna projednává jako změnu běžného zákona, a nikoli standardně jako státní rozpočet, kdy musí být pozměňovací návrhy vybilancované. Opět uvedl, že pokud by Sněmovna jednala o změně jednacího řádu, navrhoval by, aby se i projednávání novel schválených rozpočtů odehrávalo ve stejném režimu jako projednávání státních rozpočtů. Poukázal na to, že dokud nebudou přijaty všechny pozměňovací návrhy ve třetím čtení, není pak v případě novelizace jasné, jaký bude schodek rozpočtu.

Stanjura zopakoval, že vláda přichází s novelou rozpočtu kvůli pokračujícímu konfliktu na Ukrajině, růstu životních nákladů, který vyvolala inflace i dražší energie, energetické krizi a také navýšení příjmové strany rozpočtu. V reakci na výtky ohledně absence úspor zdůraznil, že takové změny, které by ušetřily víc než 100 miliard korun a snížily strukturální schodek, jsou politicky neprůchodné. Celkové výdaje rozpočtu navyšuje vláda o 115 miliard korun. Například sociální výdaje chce posílit o 29 miliard korun a výdaje na obsluhu státního dluhu o čtyři miliardy korun.

Také předseda klubu Pirátů Jakub Michálek připomněl, že novelu vláda předkládá kvůli válce na Ukrajině a kvůli návazné vlně zdražování. "Považuji za nebezpečnou rétoriku, že pouze 20 miliard Kč souvisí s válkou,“ poznamenal. Michálek odmítl, že by růst cen energií způsobili ekologičtí aktivisté. Označil to za blud o "zlých zelených mužíčcích".

Jurečka chce zvýšit letošní schodek rozpočtu o dalších sedm miliard

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce zvýšit letošní schodek státního rozpočtu o dalších sedm miliard korun na 337 miliard korun. Pozměňovací návrh, který při dnešním druhém čtení vládní rozpočtové novely vložil do sněmovního systému, zdůvodnil potřebou zajištění peněz na sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti. Celá částka má jít do kapitoly Jurečkova ministerstva.

"Navrhované zvýšení vybraných dávek odráží legislativní úpravy a neočekávaný vývoj čerpání odvíjející se od energetické krize a války na Ukrajině," napsal ministr ve zdůvodnění. Předseda poslanců ODS Marek Benda ČTK řekl, že jde o domluvený pozměňovací návrh. Stanovisko ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ČTK zjišťuje.

Na dávky nemocenského pojištění má jít podle pozměňovacího návrhu o 2,3 miliardy korun navíc kvůli vyšší nemocnosti související s dopady epidemie covidu-19. "Dávky pomoci v hmotné nouzi se navrhuje navýšit o 1465 milionů Kč kvůli vysokému čerpání mimořádné humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny," napsal v úpravě Jurečka.

O 900 milionů korun se má navýšit částka na příspěvky na péči, které dostávají lidé s tělesným postižením. Souvisí to s novelou, kterou od ledna vzrostly příspěvky lidem, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky nyní mají stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Změna se týkala postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich dříve závisela výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žili v zařízeních sociálních služeb, nebo doma.

"Kvůli negativním dopadům války na Ukrajině a energetické krize na zaměstnanost se s ohledem na současný a predikovaný vývoj čerpání navrhuje navýšit výdaje na podpory v nezaměstnanosti o 900 milionů Kč," stojí dále v Jurečkově pozměňovacím návrhu.

Dávky sociální podpory a pěstounské péče navrhl ministr posílit o 535 milionů korun v souvislosti s navýšením normativů pro výpočet příspěvku na bydlení od října. O půl miliardy korun má vzrůst částka, kterou má ministerstvo na výplatu důchodů. Penze letos vzrostly kvůli vysoké inflaci v souladu se zákonem třikrát - v pravidelném termínu od ledna a potom od června a od září.

Výdaje na dávky lidem se zdravotním postižením chce ministr zvýšit o 400 milionů korun. Argumentuje očekávaným růstem příspěvku na mobilitu a již dříve platnými změnami příslušného zákona. Rozšířil se okruh postižených lidí, kteří mají nárok na dotaci na pořízení auta i na takzvané zvláštní pomůcky, jako je schodolez a zdvihací plošina.

Původní vládní rozpočtová novela zvedá letošní schodek o 50 miliard na 330 miliard korun. Změny ve státním rozpočtu navrhla vláda zejména v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu i kvůli růstu cen, hlavně energií. Novela zvyšuje příjmy i výdaje, které mají překročit dva biliony korun.