Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pavel by neměl problém s administrativními odvody do armády

Petr Pavel
Petr Pavel
Foto: Jan Nebřenský / INCORP images

Prezident Petr Pavel se v dnešním vydání pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova přihlásil k myšlence náčelníka generálního štábu Armády ČR Karla Řehky o odvodech do armády. Prezident však výslovně zdůraznil, že odvody jsou administrativním úkonem, který pomáhá státu získat přehled o personální situaci.

Pavel uvedl, že o Řehkou zmíněném problému s nedostatečnou tvorbou armádních záloh se ví už od zavedení profesionální vojenské služby v roce 2005. "Všechny čistě profesionální armády musí řešit nějakým způsobem tvorbu záloh. Třeba Norsko má kombinaci vojenské základní služby s profesionální armádou," poznamenal prezident.

Jako bývalý náčelník armádního generálního štábu konstatoval, že odvody jsou jedním z možných řešení personální situace. "Prvním krokem, který je naprosto bezbolestný, je zavedení administrativního úkonu, kterému se stále ještě říká odvody, a který v mnoha lidech vyvolává už předstupeň zavedení povinné služby," vysvětlil.

Armáda podle Pavla už pod jeho vedením zdůrazňovala, že odvod je čistě administrativním úkonem pro získání základního přehledu o situaci. "Není to nic o tom, kdo a kdy by měl nastoupit k vojenské službě," zmínil.

Hlava státu si nicméně uvědomuje, že jde o citlivé téma. Sám by uvítal věcnou diskuzi o tom, jak je možné připravit větší množství lidí na případnou obranu státu.

"Já prostě chápu, že zmínka náčelníka generálního štábu o možnosti nějakého obnovení povinné služby vyvolává u některých zděšení a některé provokuje přímo k tomu, aby začali náčelníka generálního štábu zatracovat," dodal Pavel.

Témata:  Petr Pavel Armáda České Republiky

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.