Zavedení přímé volby podle Pitharta vyplynulo z trapných dlouhých hodin přímých přenosů z parlamentní volby prezidenta. Ty přitom zapříčinilo, že neexistoval zákon o styku Sněmovny a Senátu, jejich společné schůzi a hlasování. "Tehdy se zrodila zbrklá vůle neopakovat to. Byla to vůle zbrklá a měla jiné motivy - zahanbení, zklamání, pokání za zmarněné volby," uvedl.
Motivem podle něj naopak nebyla snaha předat pravomoc lidu. "Ten se mi zdál takový ozdobný, pokrytecký," řekl dnes Pithart. Připomněl svá slova z debat o novele ústavy, že silný mandát prezidenta je v kombinaci se slabými pravomocemi semtexem vloženým do základů ústavního zřízení.
Pithart již na konferenci před šesti lety označil uzákonění přímé volby prezidenta za největší chybu Senátu. Z hlavy státu tím podle něj ústava učinila neodvolatelného monarchu. Poukázal tak na to, že zavedením přímé volby se ztížila možnost přímo voleného prezidenta sesadit. Dnes dodal, že Senát tehdy selhal a zcela neorganicky se vzdal role toho, kdo může prezidentovi ústavní žalobou "šlápnout na paty".
Zavedení přímé volby v Česku mělo podle něj jiné důsledky než v Rakousku či na Slovensku, protože v ČR je silná tradice prezidentů, kteří ústavu překračovali, aniž se jim dostalo patřičné kritické odezvy. Odborníky vybídl, aby se do budoucna přičinili o zpřesnění ústavního postavení hlavy státu.
