Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pithart na konferenci o ústavě kritizoval zavedení přímé volby prezidenta

Petr Pithart
Petr Pithart
Foto: Michal Kalášek, EuroZprávy.cz

Někdejší předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) kritizoval na dnešní konferenci ke 30. výročí české ústavy zavedení přímé volby prezidenta. Považuje ho za selhání Senátu, který dal hlavě státu velkou legitimitu, ale nic jí přitom nevzal a nezpřesnil její pravomoci. Odborníky vyzval k tomu, aby se přičinili o zpřesnění ústavního postavení prezidenta.

Zavedení přímé volby podle Pitharta vyplynulo z trapných dlouhých hodin přímých přenosů z parlamentní volby prezidenta. Ty přitom zapříčinilo, že neexistoval zákon o styku Sněmovny a Senátu, jejich společné schůzi a hlasování. "Tehdy se zrodila zbrklá vůle neopakovat to. Byla to vůle zbrklá a měla jiné motivy - zahanbení, zklamání, pokání za zmarněné volby," uvedl.

Motivem podle něj naopak nebyla snaha předat pravomoc lidu. "Ten se mi zdál takový ozdobný, pokrytecký," řekl dnes Pithart. Připomněl svá slova z debat o novele ústavy, že silný mandát prezidenta je v kombinaci se slabými pravomocemi semtexem vloženým do základů ústavního zřízení.

Pithart již na konferenci před šesti lety označil uzákonění přímé volby prezidenta za největší chybu Senátu. Z hlavy státu tím podle něj ústava učinila neodvolatelného monarchu. Poukázal tak na to, že zavedením přímé volby se ztížila možnost přímo voleného prezidenta sesadit. Dnes dodal, že Senát tehdy selhal a zcela neorganicky se vzdal role toho, kdo může prezidentovi ústavní žalobou "šlápnout na paty".

Zavedení přímé volby v Česku mělo podle něj jiné důsledky než v Rakousku či na Slovensku, protože v ČR je silná tradice prezidentů, kteří ústavu překračovali, aniž se jim dostalo patřičné kritické odezvy. Odborníky vybídl, aby se do budoucna přičinili o zpřesnění ústavního postavení hlavy státu.

Témata:  Pithart Petr prezident ČR Senát Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

21. dubna 2025 16:49

Proč zemřel papež František? Plicní problémy podle lékařů příčinou smrti nejsou

Původní tvrzení, že papež František zemřel ve věku 88 let na obtíže spojené se zápalem plic, nemusí být pravdivé. Podle lékařů římské nemocnice Gemelli, kteří o něj v posledních týdnech pečovali, "odešel v pokoji" v důsledku problému "mozkové povahy". Nejpravděpodobnější příčinou smrti je podle serveru la Repubblica mozková příhoda – i když zatím není jasné, zda šlo o krvácení do mozku nebo jiný typ cévní příhody. Zdravotníci zatím nevidí přímou souvislost s dřívějšími vážnými potížemi s dýcháním, které ho přivedly do nemocnice už v únoru letošního roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy