Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela, kterou nyní dostane k posouzení Senát. je má opět snížit. V případě politiků to bude z částky 89.155 korun na 84.060 korun. U soudců má klesnout ze 106.986 korun na 100.872 korun a žalobců z 96.287,40 korun na 90.748,80 korun.

Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) uvedl, že novela je "vládní podfuk na ústavu a pravidla zákonodárného procesu". Podle Vondráčka ke schvalování ve stavu legislativní nouze nebyly splněny podmínky včetně hrozící škody velkého rozsahu. Neobstojí ani argument, že vláda chce kvůli zadlužení takto ušetřit letos celkem 0,6 miliardy korun, uvedl Vondráček.

Právě hospodářskými dopady argumentoval ve prospěch zrychleného schválení zákona ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odmítl výtky, že by novela měla zpětnou platnost. Podle něj i soudci mají být solidární se státem. Odhadovaná úspora 600 milionů korun není úplně zanedbatelná částka, uvedl. Argumentoval také tím, že nejde o omezení výlučně vůči soudcům a státním zástupcům, ale o opatření směřující vůči velké skupině pracovníků.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) naopak připustil, že zmrazení platů soudců může být v rozporu s ústavním pořádkem. "Může to vyvolat aktivitu ze strany justice a stát se, že by (její) návrh byl (u Ústavního soudu) úspěšný," uvedl dnes Šalomoun.

SPD neúspěšně v souladu se svým návrhem usilovala o to, aby se platy ústavních činitelů zmrazily až do konce roku 2025, tedy do konce nynějšího volebního období Sněmovny, čímž by se podle hnutí ušetřilo 2,5 miliardy korun. Podobně předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová požadovala zmrazení platů vrcholných politiků až do 31. prosince 2026, což samostatnou novelou prosazoval bývalý premiér a šéf hnutí Andrej Babiš.

Obdobnou Babišovu úpravu schválila bývalá Sněmovna krátce před loňskými volbami, Senát to ale odmítl mimo jiné kvůli hrozbě skokového nárůstu platů politiků po příštích sněmovních volbách o více než pětinu. Dolní komora v předvolebním složení už nemohla senátní veto přehlasovat.