Pošta propustí tisíce zaměstnanců, včetně doručovatelů a pracovníků na přepážkách

Zároveň potvrdil již dříve zveřejněný záměr uzavřít 300 poboček pošty. Státní podnik v současnosti provozuje 3200 poboček a zaměstnává zhruba 25.000 lidí.

Zájem zejména o listovní a peněžní služby klesl zhruba od roku 2019 až o 40 procent, uvádí Štěpán. Další dramatický úbytek zásilek podle něj způsobila povinnost, aby podnikatelé komunikovali se státem prostřednictvím datových schránek. Podnik proto navrhuje snížení počtu poboček ze stávajících 3200 na 2900.

Na rušení poboček bude muset pošta podle Štěpána reagovat také propuštěním oblužného personálu. "V první fázi k 1. červenci se bavíme o nižších jednotkách tisíc," uvedl. Půjde o zaměstnance přepážek, pěší poštovní doručovatele i ty, kteří doručují listovní zásilky autem. Třetí skupinou bude část administrativně-správního aparátu pošty.

Štěpán také potvrdil již dříve zveřejněný plán uzavírání poboček, který je nyní v meziresortním vládním připomínkovacím řízení. Omezení pobočkové sítě by se mělo týkat Prahy, všech krajských měst a drtivé většiny okresních měst. Naopak v malých obcí s jedinou pobočkou pošta zůstane. "Na rovinu ale říkám, že nadále platí, že naším strategickým a dlouhodobým zájmem je vyřešit poskytování poštovní služby formou tzv. Pošta Partner," řekl Seznam Zprávám.

ČP v posledních letech hospodaří se ztrátou. Loni státní podnik vykázal ztrátu 1,5 miliardy korun. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod jehož resort pošta spadá, minulý týden řekl, že pokud podnik nenastartuje transformační kroky, může se ke konci roku dostat do insolvence.

Štěpán je přesvědčený, že pošta není schopna existovat pouze z vlastních příjmů, a bude proto potřebovat finanční podporu z externích zdrojů. "Buď to můžou být komerční externí zdroje, nebo to mohou být veřejné finanční zdroje, případně to můžou být nějaké garance a záruky na komerční zdroje," řekl Seznam Zprávám. Dodal, že půjde o částku vyšší něž jedna miliarda korun.

V posledních letech ČP hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.

Pošta chce ušetřit jednotky miliard korun

Česká pošta očekává, že díky uzavření 300 poboček z 3200 ušetří na nákladech na provoz a mzdy jednotky miliard korun. Součástí zavírání poboček má být odchod několika tisíc zaměstnanců k letošnímu 1. červenci. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Odboráři s rušením pracovních míst nesouhlasí. Konkrétní informaci o propouštění ke konci června dosud neobdrželi, čekají ji do konce měsíce, aby vedení dodrželo zákonné lhůty, sdělili ČTK.

Přesný počet propouštěných zaměstnanců ze stávajících zhruba 25.000 podle Vitíka vyplyne ze seznamu rušených pošt. Ještě není dokončený a pošta ho chce zveřejnit až v momentě, kdy bude finální a neměnný. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pouze opakovaně uvedl, že se nebudou pošty rušit v obcích, kde je pouze jedna pobočka.

"Neznamená to ale, že ze zrušených poboček budou všichni zaměstnanci propuštěni. Řada z nich najde uplatnění na jiných poštách. Budeme to posuzovat podle pracovního výkonu, proklientského přístupu, ročního hodnocení zaměstnanců a podobně. Stejně tak se bavíme o listovním doručování, kde má na objem přepravovaných zásilek silný vliv zákon DEPO a povinně zřízené datové schránky pro více než dva miliony ičařů," dodal Vitík.

Podle předsedkyně největších poštovních odborů Jindřišky Budweiserové pošta hledá úspory už od roku 2013 vzhledem k tomu, že musí poskytovat ztrátové služby, jak jí ukládá zákon. Za poslední čtyři roky udělala velké organizační změny, zrušila více než 7000 pracovních pozic, a ušetřila tak na nákladech jednu miliardu korun. Stále to nestačí a ekonomická situace se nadále zhoršuje.

"Přesto pošta stále provozuje 3200 poštovních poboček, poskytuje služby a doručuje zásilky na celém území České republiky. Pošťáci mají velkou zátěž, pracují ve stresu za velmi nízké mzdy. Zrušení poboček a dalších tisíců pracovních pozic může znamenat úsporu, ale pokud se nezmění systém nastavení a financování veřejných poštovních služeb, tak je to jen dočasné řešení. Nesouhlasíme s rušením pracovních míst, chceme systémovou změnu, aby pošta i pošťáci měli budoucnost," řekla Budweiserová ČTK.

Snižování počtu poboček i zaměstnanců na poště dává podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy v mezinárodním srovnání smysl. Česko dlouhodobě patří k zemím s nejvyšším počtem lidí zaměstnaných v poštovních službách. V Evropské unii jako celku tento počet trvale klesá, například mezi lety 2008 a 2018 klesl o 12,5 procenta, v Česku to bylo výrazně méně. Ještě v roce 2018 připadalo v ČR hned po Velké Británii nejvíce pošťáků na 10.000 obyvatel v EU. V Česku dávaly poštovní služby práci zhruba 60 osobám na každých 10.000 obyvatel. Po Česku následovalo Slovensko (58), Maďarsko (55) a Slovinsko (51). Naopak nejméně pošťáků mají v Portugalsku, Řecku a na Kypru, kde jich připadá 17 na každých 10.000 obyvatel.

Podle dat Eurostatu z roku 2021, tedy nejnovějších dostupných, v Česku pracovalo v poštovních službách 47.400 lidí. Například v Belgii, která má o skoro milion více obyvatel, pracovalo předloni v poštovních službách 42.300 lidí.

"Statistika Eurostatu zahrnuje jak poštovní, tak zásilkové služby. Nicméně zrcadlí se v ní ve významné míře nadprůměrný počet zaměstnanců, který v porovnání se svými protějšky v jiných zemích EU vykazuje státní podnik Česká pošta. I ve světle zmíněných čísel je tady zjevné, že rozhodnutí zeštíhlit podnik a postupně jej zbavit sedmi tisíc pracovních míst je sice sociálně a politicky obtížné, avšak v současných podmínkách správné," dodal Kovanda.

Česká pošta za loňský rok vykázala ztrátu kolem 1,5 miliardy korun. Podle Rakušana musí zahájit transformaci, jinak na konci roku skončí v insolvenci.

Rakušan ujistil, že obcí s jednou pobočkou pošty se rušení nedotkne

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dnes ujistil vládu, že v obcích, kde je pouze jedna pobočka pošty, se tyto pobočky rušit nebudou. Novinářům to po jednání kabinetu řekli vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Česká pošta letos plánuje propustit několik tisíc zaměstnanců, řekl dnes webu Seznam Zprávy pověřený ředitel pošty Miroslav Štěpán.

"Tam, kde dnes máme v obcích a městech pouze jednu pobočku, tam se ta pobočka rušit nebude," řekl Jurečka. Případná redukce se bude týkat lokalit, kde jsou v obci dvě a více poboček. "Nedojde ke zhoršení dostupnosti služeb České pošty, nedojde ke zhoršení dostupnosti na venkově," dodal.

"Ministr vnitra nás dnes ubezpečil, že ty kroky jsou opravdu nezbytné, aby se podařilo udržet služby České pošty v podobě, která bude zároveň ekonomicky únosná. Tak, aby se zároveň podařilo garantovat, že na všech místech, kde dnes pobočky České pošty jsou, nejméně jedna zůstane," řekl k vývoji v podniku Kupka.

Jurečka doplnil, že problémy v České poště už vznikly v předchozím období. Bývalý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) podle Jurečky situaci řešil s tehdejším premiérem Andrejem Babišem (ANO), ale jeho požadavky na řešení podfinancování pošty nebyly naplněny. "Dnes vyřešit úlohu, jak tu Českou poštu stabilizovat, bohužel díky tomu, že čtyři roky předtím to vláda Andreje Babiše adekvátně neřešila, je velmi náročné," řekl Jurečka.

Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) už před jednáním vlády řekl, že problém pošty vznikl už v minulosti a nyní je ho třeba řešit. Jednu z možností vidí v digitalizaci, kdy by část poštovní agendy, například tu spojenou s provozováním CzechPointů, mohly převzít automatické terminály.

Štěpán v rozhovoru řekl, že mezi propuštěnými pracovníky České pošty budou doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu podniku. Důvodem je klesající zájem o poštovní služby. Zároveň potvrdil již dříve zveřejněný záměr uzavřít 300 poboček pošty.

Témata:  Česká pošta