V celkovém hodnocení výboru tedy v souladu se statutem rozhodl při rovnosti hlasů hlas předsedajícího. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila mluvčí výboru Monika Petrásková.

Nicméně všichni členové podle ní zdůrazňovali značnou míru nejistoty naplnění jejích předpokladů. Rizika většina členů spatřovala především u spotřeby domácností, která by mohla proti předpokladům prognózy ještě více zpomalovat, a u tvorby fixního kapitálu podnikatelského sektoru či tvorby zásob. V hodnocení jednotlivých členů se pak odrazilo to, jak silně uvedená rizika vnímají. "Ti, kdo označili prognózu za realistickou, poukazovali na shodu s predikcí vlastní instituce a na to, že vyznění prognózy dostatečně zohledňuje rizika horšího vývoje. Ti, kdo hlasovali pro označení prognózy za optimistickou, vnímali potřebu vyslat signál, že vývoj situace na energetickém trhu v Evropě v posledních týdnech byl natolik zlomový, že mění dosavadní makroekonomický výhled, s čímž ovšem nemohl základní scénář prognózy v době svého vzniku počítat, " dodala.

"I když ceny energií ustoupí ze svých současných historických maxim, jejich úrovně zřejmě budou brzdit výkon ekonomiky v Evropě intenzivněji a po delší dobu, než jsme si donedávna mysleli. Princip opatrnosti velí, aby byl tento faktor v makroekonomických prognózách dostatečně zohledněn,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank a předseda výboru Pavel Sobíšek. "Makroekonomická prognóza MF realisticky odráží současný inflační vzestup a negativní dopad snižující se kupní síly domácností do spotřebitelských výdajů. Riziko horšího vývoje je dostatečně vyjádřené celkovým vyzněním prognózy,“ namítl hlavní ekonom Komerční banky a člen výboru Jan Vejmělek.

"Výbor pro rozpočtové prognózy vyhodnotil silnějším hlasem svého předsedy srpnovou makroekonomickou predikci MF jako mírně optimistickou. Důvodem je aktuální cenový vývoj na trzích s energiemi poslední týden, tedy po zveřejnění predikce. Ten by mohl podle výboru způsobit pomalejší růst ekonomiky," reagovalo na zprávu MF.

Vedle nové makroekonomické predikce MF posoudil výbor na svém zasedání také srpnovou predikci příjmů sektoru vládních institucí ministerstva financí pro rok 2022 až 2023. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění ji označil za realistickou. Pro toto zařazení hlasovalo všech šest přítomných členů výboru. Za touto skutečností stojí fakt, že odhady příjmů jsou do velké míry závislé na vývoji nominálních veličin, které by i při naplnění méně příznivého makroekonomického vývoje měly z důvodu vyšší inflace přinést odhadované příjmy.

"Stejně jako během pandemie je i současná ekonomická situace vzhledem k válečnému konfliktu a energetické krizi velmi nejistá. Odhady daňových příjmů jsou tak zatíženy vysokou nejistotou, což nyní platí u většiny ekonomických odhadů. Ačkoli tedy byl výbor ohledně makroekonomického vývoje více konzervativní, odhad příjmů vyhodnotil jako realistický, a to z titulu proinflačních rizik, které inkaso některých daní zvyšují,“ shrnul hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.