Průměrná česká domácnost čelila mezi červnem 2021 a 2023 nárůstu cen energií ve výši 61,5 procenta. Nejvíce zasaženou skupinou byli penzisté a také neúplné či nízkopříjmové rodiny. Nejvyšší absolutní ztrátě disponibilního příjmu čelili vlastníci domů. Při zohlednění čistého příjmu různých socio-ekonomických skupin průměrná domácnost ztratila 5,6 % svého čistého příjmu.
Vyplývá to z analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV), o výsledcích informovalo v tiskové zprávě ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Data podle úřadu potvrzují, že státní pomoc správně cílila na nejohroženější skupiny lidí.
Výzkum mimo jiné ukázal, že roční ztráta kupní síly českých domácností se v důsledku energetické inflace pohybuje od 3 791 Kč do 11 820 Kč, a to jen za posledních 12 měsíců. Průměrná domácnost čelila mezi červnem 2022 a 2023 ztrátě 7 864 Kč pouze v důsledku inflace energií. Nejvyšší absolutní ztrátě disponibilního příjmu čelili vlastníci domů (11 820 Kč), značné dopady měla krize také na neúplné rodiny a rodiny žijící v menších obcích.
"Protože jsme si jako vláda byli vědomi vážnosti situace, přistoupili jsme k jasným krokům, které přispěly k tomu, že nejhorší fázi energetické krize české domácnosti zvládly. Opatření jsme zacílili tak, abychom pomohli především těm nejzranitelnějším. MPSV třeba několikrát upravilo příspěvek na bydlení, aby na něj dosáhlo více lidí, kteří objektivně pomoc státu potřebovali. Zaměřili jsme se i na propagaci a osvětu, a to nejen samotných forem podpory, ale ve spolupráci s MŽP a dalšími resorty také možností, jak se lze chovat energeticky soběstačně a ušetřit i díky snadné změně vlastního chování," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Během letošního roku dosáhnou dle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu náklady na ochranu spotřebitelů před vysokými cenami energií prostřednictvím cenových stropů zhruba 120 miliard korun. Dalšími prostředky v boji proti ohrožení energetickou nouzí jsou třeba příspěvky na bydlení.
"Data nám ukazují, na jaké rodiny dopadla energetická krize nejvíce, ale současně nám potvrzují, že kroky MPSV a MŽP míří k nejzranitelnějším skupinám obyvatel. Do budoucna musíme jako stát udělat maximum pro předcházení situacím, které domácnosti ohrožují růstem cen energie. Vedle posilování energetické nezávislosti Česka na dovozu fosilních paliv jde také o řešení problému od základů: investiční podporou energetických renovací domů," připomněl Jurečka
Podle dat ministerstva pobírají příspěvek na bydlení nejvíce lidé s měsíčním příjmem do 15 tisíc korun (39 %) a jde nejčastěji o nájemce (např. v Brně 60 %, v Praze dokonce 85 %). Jeho průměrná měsíční výše za letošní rok dosahuje 5 780 Kč na jednu domácnost.
Témata: energetika, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, Marian Jurečka
Související
18. listopadu 2024 12:56
12. listopadu 2024 6:10
11. listopadu 2024 19:12
14. září 2024 9:55
11. září 2024 11:44
17. července 2024 15:07
