V pondělí uplynou dva roky od chvíle, kdy vláda poprvé v boji proti šíření koronaviru zakázala přítomnost veřejnosti ve stravovacích zařízeních. Provoz restaurací následně v uplynulých dvou letech ještě několikrát uzavřela nebo omezila.

V důsledku protiepidemických opatření začalo mnoho lidí pracovat z domu, úbytek zákazníků v průběhu obědů pocítily především podniky v blízkosti administrativních center. Velká část zákazníků se přitom na obědy zatím nevrátila, podle Kastnera to bude spíše dlouhodobá změna. Někteří si nechávají jídlo dovézt, ale stále častěji lidé uplatňují tzv. anglický typ stravování, kdy teplé jídlo nahradí například sendvičem, uvedl.

Problémem je podle Kastnera také stravenkový paušál, který ministři zavedli od 1. ledna loňského roku. Místo stravenek mohou zaměstnavatelé pracovníkům vyplácet peněžní příspěvek. Gastronomové tím podle Kastnera ztratili na tržbách miliardy korun.

Návštěvy restaurací přes obědy loni omezili ale i lidé, kteří stravenky v zaměstnání dostávají. Data společnosti Sodexo Benefity, která je největším poskytovatelem benefitů v ČR ukázala, že držitelé stravenkových karet snížili docházení do stravovacích zařízení na polovinu proti předpandemickému roku 2019, řekl generální ředitel Sodexo Benefity Daniel Čapek. Lidé, kteří mají stravenky, přitom chodí na oběd do restaurací dvakrát častěji než zaměstnanci se stravenkovým paušálem, ukázal dřívější průzkum Unie zaměstnavatelských svazů ČR.

Restauratéři se musejí vyrovnávat s rostoucími cenami potravin, energií, zvýšil se dále tlak na mzdy, které museli zvýšit. Projevilo se to i na cenách jídla a pití. "U obědů je cenový skok vidět nejvíce," dodal Kastner.

Češi za oběd v restauraci letos v lednu podle dat firmy Sodexo Benefity zaplatili v průměru 157 korun. Bylo to o dvě koruny více než loni v prosinci, přičemž ve srovnání s prvním měsícem loňského roku cena vzrostla o 13 korun. Nejdražší obědy byly v Praze, kde za ně lidé museli vydat 176 korun, meziročně o zhruba 15 korun více.

Pandemie v gastronomii zrychlila digitalizaci a využívaní technologií

Pandemie koronaviru podle společnosti SaltPay zrychlila v gastronomii digitalizaci a využití technologií. Lidé si častěji objednávají jídlo s sebou, používají k tomu on-line cesty i QR kódy. Zvýšil se počet hostů, kteří platí kartou, a to i menší částky. Restaurace lidé navštěvují nepravidelně, více než dříve ruší rezervace na poslední chvíli. V důsledku koronavirové krize skončila zhruba pětina restaurací či kaváren. ČTK to řekla Jana Kohoutová, mluvčí společnosti SaltPay, která vytváří restaurační systém Storyous.

Vláda v boji proti šíření koronaviru poprvé zakázala vstup veřejnosti do stravovacích provozů od 14. března 2020. Restauratéři mohli občerstvení prodávat pouze přes výdejní okna nebo rozvoz. Mnozí tak podle Kohoutové posílili svou přítomnost v internetovém světě, více dbají na prezentaci a aktuální informace.

V pandemii obchody a služby obecně začaly upřednostňovat platby kartou. V restauracích je loni místo hotovosti využilo podle Kohoutové v průměru 41 procent hostů, o 19 procentních bodů více než před dvěma lety. "V Praze dokonce poprvé v historii platilo více lidí kartou než hotově, konkrétně to bylo 51 procent lidí. Ti, co platební karty využívají, utratí v podnicích obvykle víc peněz," uvedla Kohoutová.

V návštěvnosti a někdy i v tržbách vrátila pandemie gastronomii podle Kohoutové o několik let zpět. Poměrně výrazně klesla návštěvnost restaurací o víkendech. Údaje lze ale těžko zobecnit, vždy záleží na více faktorech jako umístění podniku, roční době nebo platných opatřeních.

Nejvíce stravovacích zařízení zaniklo podle dat SaltPay v první vlně pandemie, v květnu a červnu roku 2020. "Nemalá část ale skončila také loni kvůli dopadům restrikcí. I přes nepříznivou situaci nějaké nové podniky otevřely, v porovnání s obdobím před pandemií jich ale nebylo zdaleka tolik," řekla Kohoutová.