Zmrazení majetku je podle českého premiéra komplikované, často totiž není izolovaný, ale bývá součástí větších společností. "Jsme razantní, zmrazili jsme majetky za stovky milionů korun ruským oligarchům.... A budeme v tom pokračovat," prohlásil Fiala. Bude podle něj ale třeba změnit zákony, aby mohl být postup ještě razantnější a efektivnější. Zatím je podle něj třeba upřesnit, jak má taková změna konkrétně vypadat.

V minulosti byl hlasitým odpůrcem sankcí prezident Miloš Zeman, který se po ruském útoku na Ukrajinu naopak vyslovil pro co nejtvrdší opatření vůči Kremlu. Fiala se při komentování této změny názorů hlavy státu omezil na konstatování, že je rád, že česká politická reprezentace v této mimořádné a extrémní situaci mluví jedním hlasem.

Dodržování sankcí má v Česku na starosti Finanční analytický úřad (FAÚ). Tento týden oznámil, že řeší několik případů obcházení sankcí. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun, úřad proto účty zmrazil a podal trestní oznámení. Případy nyní řeší policie.

Unijní země se za čtyři týdny od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu shodly na čtyřech balících bezprecedentních sankcí, které dopadají na ruskou ekonomiku. Zatím však nezasáhly vývoz energetických zdrojů, z něhož má Rusko klíčové příjmy. Evropská komise má v nejbližší době představit pátý balíček, který bude rozšiřovat a zpřesňovat současná opatření. Unijní exekutiva se také bude snažit zjistit, zda sankce obsahují mezery, kterými by šly obcházet, a bude chtít tyto mezery zacelit, uvedl v pátek při unijním summitu v Bruselu Fiala.

Fiala soudí, že Česko hraje v Evropské unii v otázce sankcí vůdčí roli. Připomněl například, že Praha spolu s Polskem a Slovinskem připravila seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy.

Vláda se ve středu bude zabývat opatřeními proti inflaci

"Ceny rostou v důsledku války a my se snažíme nedělat plošná opatření, ale pomáhat těm, kteří se dostávají do problémů," uvedl Fiala. Zmínil již přijatá opatření proti vysokým cenám pohonných hmot, pomoc menším firmám, zastavení přimíchávání biosložky do pohonných hmot či zavedení kontroly marží distributorů. Vláda také schválila zvýšení důchodů v letošním roce o 20 miliard korun, připomněl.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela podle vyjádření na twitteru tento týden kolegům představil komplexní energetický balíček, který počítá i s mimořádnou valorizací životního a existenčního minima. "To by navýšilo některé sociální dávky a rozšířilo okruh příjemců. Balíček zahrnuje i opatření na pomoc firmám. Jeho přípravu teď MPO finalizuje s dalšími resorty a pak ho předloží vládě ke schválení," dodal.

Meziroční míra inflace se v únoru zvýšila o 11 procent, což bylo nejvíce od roku 1998. Inflace podle ekonomů může letos vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent a zastavit letošní ekonomický růst.