reklama

Kluby ODS a Pirátů zablokovaly žádost vlády, aby dolní komora předlohu schválila zrychleně už v úvodním kole. Bude se jí zabývat rozpočtový výbor a výbor pro veřejnou správu.

Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) poslance ujišťovala o tom, že zákon zajišťuje maximální možnou ochranu individuálních dat. Lidé mají podle ní poskytovat proti minulému sčítání polovinu dat.

Komunistický poslanec Leo Luzar se pozastavil na tím, že lidé nově nemají vyplňovat třeba dobu dojezdu do zaměstnání, své postavení v něm, kolik zaměstnání vykonávají, ani náboženské vyznání.

Absence náboženského vyznání vadí i ODS, Pirátům a KDU-ČSL, podle Ondřeje Profanta (Piráti) by otázka měla zůstat dobrovolná jako v minulosti. Podle Martina Baxy (ODS) a lidovce Jiřího Miholy jde o jeden z důležitých údajů.

Sčítání se koná každých deset let. Poprvé bylo na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se jich uskutečnilo devět. Zatím poslední bylo před devíti lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Zatímco severské státy, Slovinsko či Rakousko získávají údaje hlavně z databází úřadů, v Česku se budou muset znovu zapojit všichni lidé. České registry totiž všechna potřebná data neobsahují. Statistici se ale budou snažit využít informace, které v nich jsou. Zatímco v roce 2011 lidé vypisovali tři listy s 47 údaji, tentokrát by měli podle vládního návrhu zadávat 27 údajů do dvou listů.

Takzvaným rozhodným okamžikem by se měla stát půlnoc z pátku 26. na sobotu 27. března 2021. Lidé tedy budou vyplňovat údaje, které budou platit v tuto chvíli. Na odeslání elektronických formulářů budou mít čas do 9. dubna 2021, tedy dva týdny. Poté bude následovat "terénní došetření".

Při něm sčítací komisaři doručí papírové tiskopisy do domácností, které se nesečetly přes počítač. Předají je nejpozději do 26. dubna. Pokud se to nepodaří ani na druhý pokus, budou formuláře k dispozici v určených kontaktních místech. Vyplněné listy sem pak lidé do 11. května doručí, nebo je předají komisařům. Statistici budou moci v případě potřeby termín i odsunout. Údaje z registrů si pak vezmou v červenci.

Sčítání má od roku 2018 do roku 2023 stát 2,23 miliardy korun. Minulý cenzus vyšel na 2,27 miliardy korun. Statistici ale uvádějí, že úspora bude pětina. Vzhledem k inflaci a bez využití registrů a většího počtu elektronických dotazníků by byly náklady vyšší.