reklama

Ústavní komise se podle jejího předsedy Zdeňka Hraby (STAN) sejde 16. června, návrh chce projednat s ústavními experty. Chce rovněž probrat způsob projednání návrhu na senátní schůzi včetně přizvání Zemana na toto zasedání. Chce také posoudit možnosti následného projednání návrhu ve Sněmovně, uvedl Hraba.

Jednání ústavně-právního výboru budou podle jeho předsedy Tomáše Goláně (ODS) předcházet kulaté stoly s ústavními experty. Termín jednání Goláň neuvedl. Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra novinářům řekl, že odklad je nutný kvůli vyjasnění způsobu projednávání návrhu, neboť horní komora dosud podobný podnět neřešila.

Návrh připravil senátní bezpečnostní výbor. Zeman podle předsedy výboru Pavla Fischera (nezávislý) ve svých výrocích mimo jiné z kauzy Vrbětice ukázal, že je dezorientován, špatně cituje ústavu a vykládá si realitu způsobem, která zaměňuje následek za příčinu. "Nekoná v souladu se svým slibem, vůči sdělovacím prostředkům vystupuje v rozporu s Listinou základních práv a svobod," uvedl Fischer.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček označil rozhodnutí senátního výboru za "zcela lživý útok organizované skupiny senátorů na prezidenta republiky" a za útok na ústavnost, svobodu a demokracii. Senátory podezírá z trestného činu rozvracení republiky a z organizovaného pokusu o "státní převrat ve stadiu zrodu".

Výbor podle Fischera čerpal se Zemanových veřejných výroků. Předseda výboru poukázal mimo jiné na Zemanovo opakované prohlášení, že vyšetřovacích verzí výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 je více. Zeman to opakovaně uvedl navzdory opětovným vyjádřením vyšetřovatelů, tajných služeb i premiéra Andreje Babiše (ANO) o jediné vyšetřovací verzi, podle níž jsou za výbuchy agenti ruské tajné služby. Vyjádření prezidenta v případu Vrbětic je podle Fischera vyvrcholením Zemanových výroků, které ohrožují bezpečnost ČR. Prezident nedokáže odlišit utajovanou informaci od veřejné, uvedl předseda výboru. Poukázal také na to, že Zeman ke kauze Vrbětice vystoupil až po týdnu po odhalení celé záležitosti.

Ústava uvádí, že "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát", pravomoci hlavy státu přecházejí na předsedu vlády, Sněmovnu a Senát. Horní komora už předloni navrhla ústavní žalobu na Zemana. Vytýkala mu nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády nebo vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Sněmovna, v níž mají většinu Zemanovi podporovatelé z řad ANO, ČSSD, KSČM či SPD, ale předložení žaloby neschválila.

reklama