Senátní výbor podpořil vyslání českých vojáků na Slovensko v rámci NATO

Jednotka v počtu kolem 2000 vojáků bude podle ministryně aktivována v nadcházejících týdnech. Česko do ní vyšle na 400 vojáků, Slovensko 300. Zapojí se do ní také vojáci z USA, Polska či Německa. Podobná společná uskupení vzniknou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.

Vytvoření jednotky je podle Černochové "reakce na agresivní chování Ruské federace" vůči Ukrajině, která je "skutečně vděčná za jakoukoli pomoc". Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) senátorům řekl, že NATO se v žádném případě nechce zapojit přímo do konfliktu, ale chce posílit svou obranyschopnost. "Putinovské Rusko stupňuje svoji agresi, porušuje veškerá pravidla, která by v konfliktech měla platit," konstatoval předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý).

Výbor v neveřejné části jednání podle Fischera s ministryní hovořil o dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu a podpořil vládu v jejich pokračování. "Vláda odpovídá na zadání a potřeby ukrajinských ozbrojených sil," uvedl Fischer, podle něhož se o obranyschopnosti ČR nyní rozhoduje na Ukrajině. Výbor se podle Fischera spojil přes internet se členy partnerského zahraničního výboru ukrajinského parlamentu a dohodl se s ním mimo jiné na dalších konzultacích nejpozději do týdne. Výbor se mimo jiné zajímal o osud ukrajinských starostů, kteří byli ruskými invazními silami zajati.

Podle Černochové už 200 českých vojáků působí v Pobaltí, kde od dubna bude opět pomáhat chránit vzdušný prostor pětice českých stíhacích letounů gripen. Podle Fischera budou umístěny v Estonsku. Ministryně nevyloučila to, že se na Parlament bude muset obrátit znovu kvůli případné žádosti Německa na umístění jeho jednotky na česko-slovenských hranicích.

Mandát umožňuje vyslat až 650 vojáků na Slovensko, a to v období až do 30. června 2023. Černochová uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, zbytek mandátu je určen jako rezerva pro střídání vojáků.

Pod jednotku, v níž budou působit zejména příslušníci brigády rychlého nasazení, bude patřit také 50 vojáků, kteří mají na starosti vybudování a provoz humanitární základny pro ukrajinské uprchlíky u obce Jamník nedaleko Liptovského Mikuláše. Celkové náklady na mandát mají činit asi 540 milionů korun.

Vláda už dříve zároveň rozhodla, že aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce NATO.

Slovenský parlament souhlasil, aby v zemi působili v rámci NATO i čeští vojáci

Slovenský parlament dnes schválil vládní návrh, aby v zemi v rámci posílení východního křídla NATO mohli působit vojáci ze šesti členských států Severoatlantické aliance, včetně České republiky. Předloha počítá s nasazením maximálně 2100 zahraničních vojáků, z toho nejvýše 600 příslušníků české armády. Příchod spojeneckých vojáků bude reakcí na vojenskou invazi Ruska na Ukrajině, se kterou má Slovensko společnou hranici.

Kromě Česka mohou své vojáky na Slovensko v programu takzvané předsunuté přítomnosti NATO vyslat také Německo, Spojené státy, Nizozemsko, Polsko a Slovinsko. Slovenské ministerstvo obrany k tomu dříve uvedlo, že spojenci přivezou na Slovensko například systém protivzdušné obrany Patriot, možné je i nasazení radarové techniky Sentinel.

"Jde o zásadní a největší posílení obrany Slovenské republiky v její historii," řekl před poslanci ministr obrany Jaroslav Naď. Dodal, že ze začátku nebude schválený kontingent vojáků naplněn v plném rozsahu. Později by se měl počet příslušníků zahraničních vojsk na Slovensku v této misi zvyšovat v souvislosti s technikou, kterou bude Bratislava potřebovat.

Slovenská armáda disponuje zastaralou technikou například při protivzdušné obraně. Loni Slovensko podepsalo s Izraelem smlouvu o nákupu 17 vojenských radarů, první přístroje by Bratislava měla dostat ale až v příštím roce. Dodání objednaných nových amerických stíhaček F-16 Slovensku se zase opozdí, první stroje dorazí až za dva roky.

Senát českého parlamentu by měl o vyslání českých vojáků na Slovensko rozhodnout ve čtvrtek. Ministryně obrany Jana Černochová řekla, že čeští vojáci budou velet zmíněné mnohonárodní jednotce.

Souhlas slovenské sněmovny je podle ústavy nezbytný k tomu, aby zahraniční vojáci mohli na Slovensku působit. Návrh při hlasování podpořili nejen vládní poslanci, ale i například část nezařazených zákonodárců ze skupiny kolem expremiéra Petera Pellegriniho. Většina zákonodárců za nejsilnější opoziční stranu Směr-sociální demokracie bývalého předsedy vlády Roberta Fica se při hlasování zdržela, poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensku hlasovali proti příchodu spojeneckých vojáků.

Mnohonárodní bojové skupiny v rámci předsunuté přítomnosti NATO vznikly v reakci na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. Umístěny byly v Polsku a v pobaltských zemích.

Témata:  Senát Parlamentu České republiky,  Slovensko,  Armáda České Republiky