reklama

Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že zákon znamená přenesení odpovědnosti státu na vlastníky nemovitostí, nepřiměřený zásah do soukromého vlastnictví a že bude pravděpodobně napaden u Ústavního soudu.

Cílem tohoto zákona není odpustit nájemné, ale ochránit nejohroženější vrstvy, zdůraznila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Odklad platby nájemného podle ní umožní, aby jej nájemníci splatili ze sociálních dávek kvůli čtvrtletnímu vyhodnocování na jejich nárok. Nájemníci ale nebudou zproštěni povinnosti hradit služby spojené s bydlením, upozornila.

Zákon podle místopředsedy ODS Martina Kupky představuje dluhovou past pro nájemce i majitele nemovitostí. Státní záruky to mohly změnit. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové by měl stát raději umožnit nájemníkům v nouzi čerpání dávky okamžité sociální pomoci. Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová výtky odmítla. "Vláda chrání lidem právo na bydlení, chrání domov," uvedla.

Norma zároveň odkládá splátku půjčky od Státního fondu rozvoje bydlení. Lidé, kteří o ni žádali v rámci bydlení pro mladé, bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek, budou moci požádat o odložení splácení úvěrů, a to až do 30. listopadu. Odložena by byla jak splátka jistiny, tak i příslušenství k úvěru. Příjemců úvěru je podle ministryně 20.000.

Další opatření spočívá v prodloužení lhůt pro doručení vyúčtování v domě s byty podle zákona o službách. Vyúčtování by mělo být podle Dostálové hotové do konce dubna. Protože odečty tepla a teplé vody v mnohých bytech dálkově nelze udělat, má být odloženo vyúčtování o čtyři měsíce až do 31. srpna.

Sněmovna stvrdila vyšší strukturální schodky

Sněmovna stvrdila zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci tak přehlasovali senátní veto a novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti dostane k podpisu prezident republiky. Opozice změnu zákona kritizovala, podle odpůrců je zbytečná.

Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministerstvo financí bude moci v důsledku změny zákona zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se mají schodky zase postupně snižovat.

Pro schválení novely dnes hlasovalo rovných 101 poslanců vládní koalice ANO a ČSSD a také poslanci KSČM. Byl to nejnižší možný počet pro to, aby Sněmovna novelu stvrdila.

Senátu doporučily zamítnout předlohu dva jeho výbory. Někteří senátoři vyčítali vládě, že si v době růstu nevytvořila rezervy. Kritizovali ji za neodpovědnost a hovořili o bianco šeku, který zákon vládě dává. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) výtky odmítla.

Argumentuje třeba tím, že by jinak musela seškrtat výdaje, nebo naopak zvýšit daně v rozsahu 150 miliard korun. Zvýšení daní minulý týden před senátory odmítla. Odpůrci návrhu tvrdí, že rozvolnění limitů, třeba právě v případě pandemie, umožňuje už současný zákon. Ministryně tvrdí, že toto opatření by šlo použít pouze na letošní rok, a nikoli už na roky další.

Někteří poslanci poukazovali na to, že příští rok je rokem volebním, kdy budou voliči vybírat nové poslance. Schillerová konstatovala, že se z rozpravy stala předvolební debata. "Tato mimořádná situace vyžaduje mimořádná řešení," prohlásila.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil návrh za bianco šek na to, aby se vysoký strukturální deficit naplnil dlouhodobými závazky, tedy povinnými výdaji. Vyzýval vládu k tomu, aby místo toho spíše zvýšila letošní schodek třeba o dalších 200 miliard.

Některým senátorům vadilo, že návrh vláda neprobrala s Národní rozpočtovou radou. Ministryně jim minulý týden vysvětlovala, že zákony vláda přijímala pod časovým tlakem a reakce byla nutná v řádu hodin.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti z roku 2017 zavedl do zákona nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. Byl však schválen jako běžný zákon, pro jehož změnu stačí prostá většina hlasů, a nikoli jako ústavní zákon. Pro změnu ústavního zákona je nutná většina alespoň 120 poslanců. Zákon počítá například s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření.

reklama