Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stanjura chce prosazovat zrušení daně z neočekávaných zisků

Zbyněk Stanjura /ODS/
Zbyněk Stanjura /ODS/
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Pokud se potvrdí letošní očekávané mimořádné příjmy státu ve výši přibližně 17 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) bude prosazovat zrušení daně z neočekávaných zisků, známé jako windfall tax, pro rok 2025.

Podle něj by mimořádné příjmy za roky 2023 a 2024 měly pokrýt mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energie. Stanjura tuto informaci zveřejnil na sociální síti X.

Šéf státní kasy již v loňském listopadu uvedl, že vláda neuvažuje o prodloužení platnosti daně do roku 2025. Tuto daně, známou jako windfall tax, stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky.

"Vždy jsem konzistentně říkal, že mimořádné příjmy z windfall tax a odvodů z výroby elektřiny mají pokrýt pouze mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Pokud se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů cca +17 mld., které tak souhrně v letech 2023-24 pokryjí mimořádné výdaje (a obě položky budou rozpočtově neutrální), budu v koalici prosazovat zrušení WFT pro rok 2025," uvedl.

Důvodem zavedení této mimořádné daně byly neočekávané příjmy energetických, petrochemických a těžebních společností v důsledku razantního růstu cen energií.

Témata:  daně Zbyněk Stanjura

Související

Aktuálně se děje

27. října 2025 10:18

27. října 2025 9:03

Otevírací doba obchodů 28. října: Jak si zapamatovat, jestli je zavřeno?

V Česku už několik let platí, že o vybraných svátcích si v obchodech nenakoupíme. Jak si zapamatovat, které to jsou?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Státní vyznamenání 2025: Česko slaví 107 let od vzniku Československé republiky

Nezávislost Československa byla slavnostně vyhlášena 28. října 1918 Národním výborem v Praze. Pětičlennou skupinu tvořili Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, dnes známí jako „muži 28. října“. Jejich akce proběhla v úzké koordinaci s Československou národní radou v zahraničí, která se za prozatímní vládu prohlásila už o čtrnáct dní dříve. Národní výbor pro zajištění veřejného pořádku řídil zemi pomocí dekretů a zachoval kontinuitu stávajících zákonů.