Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Testování v malých firmách u soudu neobstálo, stejně by ale skončilo

Budova Nejvyššího správního soudu v Brně
Budova Nejvyššího správního soudu v Brně
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Ministerstvo zdravotnictví náležitě nevysvětlilo, proč bylo potřeba testovat na koronavirus pracovníky malých firem a živnostníky bez zaměstnanců. Nejvyšší správní soud (NSS) dnes dvěma rozsudky zrušil některé články mimořádného opatření.

Ukládaly povinnost testovat na covid-19 pracovníky firem do deseti zaměstnanců a osoby samostatně výdělečně činné. Povinnost by tak jako tak skončila ve středu tohoto týdne, preventivní testování je nařízeno jen do konce června. Dnešní rozhodnutí NSS jsou dostupná na úřední desce.

Soud vycházel z podkladů poskytnutých ministerstvem a konstatoval, že z nich nelze zjistit, proč bylo nezbytné rozšířit na přelomu března a dubna povinnost testování zaměstnanců a jiných pracovníků i na nejmenší pracovní skupiny a jednotlivce. Nemohl tak posoudit naplnění požadavku pandemického zákona. Soud naopak odmítl návrh, aby ministerstvu do budoucna zakázal přijímání dalších obdobných opatření, protože nemá takovou pravomoc.

Mimořádná opatření o testování zaměstnanců byla dosud jedna z mála, která před soudem obstála. NSS v rozsudcích z 8. a 27. dubna konstatoval, že v situaci, která v Česku panovala na počátku března, bylo nařízení testování zaměstnanců velkých a středních firem zcela obhajitelné, mimo jiné s ohledem na to, jakou zátěž v té době musely v souvislosti se zvládáním pandemie covidu-19 nést další skupiny lidí, třeba zdravotníci. Nutnost rozšíření na malé kolektivy už ale dostatečně podložená nebyla, míní soud.Testování v malých firmách u soudu neobstálo, stejně by ale skončilo

Témata:  Nejvyšší správní soud (NSS) Ministerstvo zdravotnictví koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.